Recenze: Krvavý slib

Autor: Richelle Mead

Název originálu: Blood Promise

Počet stran: 368

Série: Vampýrská akademie

Díl v série: #4

Nakladatelství: Domino

Rok vydání v ČR: 2010

Oficiální anotace: 

Život Rose Hathawayové nebude už nikdy stejný. Po nelítostném útoku na Akademii zemřelo hodně Morojů i dhampýrů. Ti, kteří přežili, jsou na tom ještě hůř: musejí se vyrovnat se smrtí kamarádů. A Rosin krk nyní zdobí tetování, které všem zvěstuje, že zabila bezpočet Strigojů. Jen jedna oběť je však důležitá… Dimitrij Belikov. Rose podstoupila bolestnou volbu, opustila Akademii i svou nejlepší kamarádku Lissu, poslední žijící dragomirskou princeznu, a vydala se pronásledovat muže, kterého miluje. Musela dojít až na kraj světa, aby Dimitrije našla a mohla tak splnit krvavý slib, který mu dala. Až ale nastane okamžik rozhodnutí, bude Dimitrij stále chtít, aby ho raději zabila, než aby žil jako stvůra? V sázce je teď úplně všechno. Zranitelná a osamocená Rose se ocitá ve světě, který je pro ni stejně neznámý jako nebezpečný. Najde v sobě dost sil, aby Dimitrije zničila? Anebo se obětuje ve jménu nesmrtelné lásky?

Moje hodnocení: 

Opět se setkáváme s dobře známými postavami. Tentokrát ale v naprosto odlišném prostředí.

Vracíme se do pomalu se vzpamatovávající se školy a ke zdejším studentům. Nic není jako dřív mnoho lidí zemřelo a ti co zůstali se musejí znovu naučit žít obyčejný život. Všichni se snaží až na Rose Hathawayovou, která opouští školy a všechno známé a vydává se na nebezpečnou výpravu do neznáma. Přesněji do Ruska, aby našla svou ztracenou lásku Dimitrije Belikova a splnila tak slib, který dala sobě i jemu, a to že pokud se stane strigojem, zabije ho.

Rose se za dobu co ji známe výrazně změnila. Na první pohled je to sice tatáž impulsivní osoba střemhlav se vrhající do nebezpečí, v jádru je ale mnohem zodpovědnější, silnější a smutkem a ztrátou poznamenaná. Slib, který hodlá splnit, není nic jednoduchého a ještě v průběhu cestu Rose zvažuje všechna pro a proti. V hloubi duše stále nevěří, že se z Dimitrije mohlo stát něco jako je strigoj a dokud ho neuvidí, stále se před touto skutečností snaží zavírat oči.

Rusko procestuje křížem krážem a tak kniha dostává úplně nový rozměr a nové podněty. Popisy krajiny, měst a ruské kultury jsou velmi zajímavé a spolu s novým prostředím se do děje dostávají i nové postavy, které taktéž knihu osvěží.

Jednou z důležitých nových postav je Sydney. Alchymistka, se kterou se Rose setkává náhodu v jedné zapadlé uličce. Sydney působí velmi zvláštně, skoro až nesympaticky. Poté co ale vysvětlí své poslání alchymistky začne její chování dávat smysl.

I přesto, že se na první pohled nespřátelily, Sydney pomůže Rose dostat se do Dimitrijova rodného města do Baji, kde se setkáváme s celou místní komunitou a hlavně s Dimitrijovou  rodinou.

Ani v Akademii nezůstalo všechno stejné. Do školy přichází nový ředitel Lazar se svou dcerou Avery, na které hned od první chvíle není něco v pořádku.

I tyto postavy zamíchají s dějem a čtenář se tak ani chvilku nenudí.

I přesto, že Rose je daleko díky spojení s Lissou může nahlédnout do její hlavy a zjistit tak co se děje a jak na tom Lissa vlastně je. Ani o dobře známé tváře tak nepřijdeme.

Lissa se chová velmi divně. Dává si za vinnu Rosein odchod a zdá se, jakoby opět propadala neblahému vlivu éteru, a to i přes Adrianovu a Christianovu neustálou péči.

Musím se přiznat, že v tomhle díle mi Lissa vyloženě vadila, svým chováním i myšlenkami... I když se ke konci částečně vysvětlilo, proč se chovala zrovna takhle, jako postava mi v knize moc nesedí.

Tenhle díl jsem si vyloženě užila. Mám ráda knihy zasazené do ruského prostředí a myslím, že změna knize jedině prospěla. Ani v tomhle díle nechybělo napětí a akce, tentokrát šlo ale spíš o psychicky vypjaté momenty. Jak už je autorčiným zvykem první polovina knihy byla spíš o popisech a hledání Dimitrije, druhá polovina se stala akčnější a konec byl napjatý a otevřený jako vždy. Přímo vybízí ke čtení dalšího dílu.

Obálka knihy se mi již tradičně moc nelíbila. Už po čtvrté jsem toho názoru, že kniha bez hlavy dívky, jen s bránou Akademie, by byla mnohem hezčí a hlavně tajemnější. Jinak ale knize není co vytknout.