Autor: Jan Skácel
Název originálu: Básně I.
Počet stran: 285
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Blok
Rok vydání v ČR: 2008
Oficiální anotace:
První svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky:
- Kolik příležitostí má růže, 1957
- Co zbylo z anděla, 1960
- Hodina mezi psem a vlkem, 1962
- Smuténka, 1965
- Metličky, 1968
Moje hodnocení:
Svazek obsahující hned pět básnických sbírek autora Jana Skácela.
Jedná se o básně z autorova nejranějšího tvůrčího období a je na nich krásně vidět, autorův postupný rozvoj a rozkvět jeho veršů. Jeho verše jsou provázeny sepětím s přírodou, velmi často se ale zaměřuje také na smrt a motivy zmaru a konce. Na jeho díle se mi líbí, že všechny básně si jsou v něčem podobné, možná náladou a přitom tak moc jiné. Každá je originál.
Co musím na autorově tvorbě ocenit, je to, že nezanevřel na interpunkci, malá/velká písmena a rýmy. V dnešní lyrické tvorbě je to už spíše výjimka, což je škoda. Moderní umění rozhodně není špatné, ráda si něco přečtu, ale je milé vrátit se ke klasické stavbě básní.
První sbírka básní v knize obsažená je zřejmě autorovu nejznámněšjí sbírkou s názvem Kolik příležitostí má růže. Básně jsou zaměřeny na kouzlo okamžiku, život ve městě i na vesnici a mnoha motivů přírody.
Druhá sbírka Co zbylo z anděla, je provázena spíše temnějšími motivy a jistým osudovým tragičnem.
Třetí Hodina mezi psem a vlkem je podle mého názoru asi nejlepší sbírkou, co jsem od autora zatím četla. I zde se hodně zabývá temnotou obecně. Přesto jeho básně nevyznívají přímo tragicky.
Čtvrtá sbírka Metličky má rozsahově nejdelší básně a svým stylem se od ostatních nejvíce odlišuje.
Poslední sbírka Smuténka je jak už název napovídá nejvíce melancholicky laděná část. Která v sobě tentokrát příliš pozitiv nenese.
Autorovy básně se, jak už jsem psala, řadí mezi klasickou poezii s pevnou a jasnou stavbou. Jemným, příjemným způsobem autor přemýšlí nad životem a svým okolím. Své názory nepodsouvá, jen je předává a je na čtenáři, jak si je přebere.
Myslím, že pokud někdo touží proniknout od české poezie minulého století, je Skácel tím pravým autorem pro začátek. Jeho verše nejsou komplikované a krásně se čtou.
Grafické zpracování knihy není špatné. Jediné co se mi tolik nelíbilo, byly špatně rozpoznatelné předěly mezi básněmi. Ne vždy bylo patrné, kdy začíná jedna a končí druhá.
Jedná se o básně z autorova nejranějšího tvůrčího období a je na nich krásně vidět, autorův postupný rozvoj a rozkvět jeho veršů. Jeho verše jsou provázeny sepětím s přírodou, velmi často se ale zaměřuje také na smrt a motivy zmaru a konce. Na jeho díle se mi líbí, že všechny básně si jsou v něčem podobné, možná náladou a přitom tak moc jiné. Každá je originál.
Co musím na autorově tvorbě ocenit, je to, že nezanevřel na interpunkci, malá/velká písmena a rýmy. V dnešní lyrické tvorbě je to už spíše výjimka, což je škoda. Moderní umění rozhodně není špatné, ráda si něco přečtu, ale je milé vrátit se ke klasické stavbě básní.
První sbírka básní v knize obsažená je zřejmě autorovu nejznámněšjí sbírkou s názvem Kolik příležitostí má růže. Básně jsou zaměřeny na kouzlo okamžiku, život ve městě i na vesnici a mnoha motivů přírody.
Druhá sbírka Co zbylo z anděla, je provázena spíše temnějšími motivy a jistým osudovým tragičnem.
Třetí Hodina mezi psem a vlkem je podle mého názoru asi nejlepší sbírkou, co jsem od autora zatím četla. I zde se hodně zabývá temnotou obecně. Přesto jeho básně nevyznívají přímo tragicky.
Čtvrtá sbírka Metličky má rozsahově nejdelší básně a svým stylem se od ostatních nejvíce odlišuje.
Poslední sbírka Smuténka je jak už název napovídá nejvíce melancholicky laděná část. Která v sobě tentokrát příliš pozitiv nenese.
Autorovy básně se, jak už jsem psala, řadí mezi klasickou poezii s pevnou a jasnou stavbou. Jemným, příjemným způsobem autor přemýšlí nad životem a svým okolím. Své názory nepodsouvá, jen je předává a je na čtenáři, jak si je přebere.
Myslím, že pokud někdo touží proniknout od české poezie minulého století, je Skácel tím pravým autorem pro začátek. Jeho verše nejsou komplikované a krásně se čtou.
Grafické zpracování knihy není špatné. Jediné co se mi tolik nelíbilo, byly špatně rozpoznatelné předěly mezi básněmi. Ne vždy bylo patrné, kdy začíná jedna a končí druhá.
Napsala
Já od Skácela znám jen pár jednotlivých básní z čítanek, ale žádnou sbírku jako takovou jsem zatím nečetla. :)
OdpovědětVymazatJá to měla také tak, a nakonec jsem ráda, že se mi sbírky jeho básní dostaly do ruky. :)
VymazatŽe bych si to přečetla? Letos na databázi je ve výzvě kniha básní a tato mě velmi zaujala. :) Děkuji ti za tip.
OdpovědětVymazatNení za co. Jsem ráda, že tě kniha zaujala. :) Básně od Skácela určitě můžu doporučit. :)
Vymazat