Recenze: Královna Alžběta

Autor: Alison Weirová

Název originálu: The Marriage Games: A Novel of Queen Elizabeth

Počet stran: 400

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: BB art

Vydáno v ČR: 2015


Oficiální anotace:

Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému, ale ženatému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu. Mnozí jsou přesvědčeni, že jsou milenci, a šíří se pikantní fámy, že Alžběta vůbec není panna.
Úctyhodnou mladou královnu považuje většina křesťanského světa za nemanželskou kacířku a uchvatitelku trůnu, a přece si mnozí vládci tudorovskou Anglii předcházejí a usilují o Alžbětinu ruku. Alžběta, která čelí narůstajícímu tlaku, aby se provdala, své nápadníky v jejich námluvách povzbuzuje, ale zároveň se prostřednictvím delikátního politického manévrování snaží vyhnout jakémukoli závazku. Sledovat tuto nebezpečnou linii s Robertem Dudleym po boku, synem a vnukem zrádců, by ji ale mohlo stát trůn…
Královna Alžběta, román odehrávající se na pozadí oslnivé nádhery tudorovského dvora a nejslavnějších událostí své doby, je dramatický, složitý a hluboce jímavý příběh plný intrik, lásky a bolestné ztráty, jehož protagonistkou je největší anglická královna a zápletku tvoří jeden z nejpodivuhodnějších milostných příběhů všech dob.

Moje hodnocení:

Kniha Královna Alžběta je volným pokračováním knihy Princezna Alžběta. Předchozí díl končí ve chvíli, kdy Alžbětě přichází zpráva o smrti její sestry Marie, tím se stává novou anglickou královnou.

Do děje se vracíme, když se chystá Alžbětina korunovace. Musí se popasovat s vybírání lordů do sněmovny, oblibou nebo naopak záští svých poddaných a s mnoho dalšími úkoly. Snaží se napravit to, co její sourozenci skazili. Pokladna je prázná, lid je unavený neustálými změnami a do toho všeho vstupuje mladá Alžběta. Touží vrátit Anglii do dob rozmachu a bohatství, jako byla za dob vlády jejího otce Jindřicha VIII.

Do toho všeho se k četným vladařským povinnostem, přidává maximálně důležitá otázka: Kdy a koho si Alžběta hodlá vzít? Alžběta kvůli svým zážitkům z dětství a mládí má z jakéhokoliv závazku strach a nehodlá se nikdy vdát. Její lordi jí však nevěří a nutí ji do sňatku dál.

Alžběta si z vdavek chtivých okolních králů ve skrytu dělá legraci a rozehrává s nimi vdavkovou hru. Tím si je drží jako spojence a sama může svou zemi vytáhnout z bídy.
Alžběta je rozhodnější a cíle vědomější než v předchozí knize a jeví se jako všemocná panovnice. Charakter se jí postupem času vyvíjí a se stářím přichází větší opatrnost a podoba s otcem.

Kniha je opět místo do kapitol, rozdělena do důležitých roků Alžbětina života.
Autorka se pevně drží ověřených historických faktů, ale i tak je kniha velmi čtivá a příběh volně plyne. V podstatě je kniha spojením literatury faktu a historického románu.