Recenze: Bouře a vzdor

Autor: Leigh Bardugo

Název originálu: Siege and Storm

Počet stran: 384

Série: Griša

Díl v sérii: #2

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání v ČR: 2017

Oficiální anotace:

Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje – vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?

Moje hodnocení:

Kniha Bouře a vzdor je druhým dílem série Griša a dá se označit, jako typický výplňkový díly, který funguje zejména jako překlenutí mezi výraznějšími dějovými zvraty a jeho hodnota není tak výrazná. 

 

Příběh začíná přesně tam, kde předchozí díl končí, a to útěkem Mala a Aliny z Vrásy. První část knihy tak sleduje jejich putování z místa na místo a snahu ukrýt se před zlem, která bohužel není příliš úspěšná. 

Setkáváme se s dobře známými tvářemi, jako je Alina, Mal, Temnyj, nebo třeba Ženě, Zoja a David. Většina z postav prodělá poměrně zásadní charakterovou změnu. Nejvíce nejspíš Alina, která se se svou umocněnou silou smířila, ale stále bojuje se svými vnitřními démony a nejistotou, zda to co dělá, je správné. Její myšlenkové pochody a rozervanost je místy až přehnaně zvýrazněna. Na druhou stranu je pravda, že právě jí sedí na bedrech tíha osudu a Ravky, jejíž existence závisí čistě na ní. Mal se naopak změnil spíše k horšímu. Jestli mi v minulém díle nebyl moc sympatický, teď je to ještě výraznější. Jeho neustálé změny názorů a snahy Alinu změnit mě rozčilovaly, stejně tak jeho urážlivost, žárlivost a místy zvláštní chování. Bohužel Temnyj v tomto díle příliš nefiguruje. Přestože se o něm velmi často mluví, ve fyzické podobě se neobjevuje často. Za to jsou ale všechny jeho příchody velmi významné a zapamatovatelné. A mě stále neopustilo jisté zaujetí jeho osobou.

 

 

Je tu ale i celá řada postav nových. Z různých prostředí s různým význam. Jednoznačně nejdůležitějším je Sturmhond, korzár, který je daleko významnější než se na první pohled zdá a i přes svou divokost a nevyzpytatelnost dokáže Alině velmi výrazně pomoci. Navíc jeho trefné a mnohdy vtipné poznámky a narážky stojí vážně za to. Nebo Tamara a Tolja, sourozenci, kteří sehrají také velmi výraznou roli.

Jak už jsem zmínila, tenhle díl je spíše vycpávkovým. Přestože se odehraje několik významnějším zvratů, a akcí nabitých bojů, ve výsledku je větší část knihy spíše putování po Ravce a vymýšlení strategických plánů. Což je také zajímavé, ale oproti předchozímu dílu, méně výrazné. Výhodou pomalejšího děje ale bezesporu je, lepší pochopení vztahů mezi hrdiny a mezi ostatními griši v Malém paláci. Částečně je objasněno jejich fungování a hlavně dělení do řádů.

Autorka ale opět dokázala, že umí psát. Děj plynule ubíhá, je čtivý, výborně vymyšlený a otevřené kapitoly přímo nutí k pokračování ve čtení. Jediná škoda je, že nechala většinu akce až téměř na konec. A opět tak vytvořila velmi otevřený konec, který jen málo vysvětlil a mnoho nového otevřel. 

Obálka knihy, stejně jako grafická podoba souzní s předchozím dílem. Samozřejmě nechybí krásná mapka pro lepší orientaci.  Opět je až po dočtení jasně patrné, co za tvora je v dolní části obálky (ačkoliv já si ho při čtení představovala docela jinak).