Autor: William Styron
Název originálu: Sophie's Choice
Počet stran: 720
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání v ČR: 2015
Oficiální anotace:
Dnes již klasický román světové literatury začíná okamžikem, kdy se Stingo, mladý jižanský spisovatel, přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši.
Moje hodnocení:
Kniha, která se dnes řadí do klasické povinné literatury. Kniha, kterou by si za život měl přečíst každý. Kniha, kterou v podstatě nejde hodnotit.
Ocitáme se v Brooklynu po 2. světové válce v roce 1947 v malém růžovém penzionu. Kde se tři hlavní postavy náhodně setkávají a začíná tak jejich společné léto, plné zvratů a vyprávění o minulosti.
Hlavní postava Stingo, je mladý nadějný jižanský spisovatel, která se do penzionu stěhuje, aby začal skutečně tvořit a pokročil ve svém rozepsaném románu. Je popisován jako neznalý mladíček, který má o světě a o životě milné představy. V penzionu potkává, trochu netradičním způsobem, další dva nájemníky Nathana a Sophii, se kterými se i přes počáteční nepřátelské pocity spřátelí a stanou se tak nerozlučnou trojicí. Mimo jiné Stingovým řeší „velký“ problém, a to absenci přítelkyně a své objevené milostné city k Sophii, o kterých ona nemá ani tušení.
Sophie, polská mladá žena, která si toho spoustu zažila se rozhodne vypovědět Stingovi celý svůj dosavadní život a hlavně otřesnou, děsivou dobu strávenou v koncentračním táboře Osvětim, kam byla i přesto že není židovka odsunuta a postavena před nejhorší volbu svého života a nejhorší volbu jakou si člověk dokáže představit. Nejdřív mlží a upravuje skutečnost, proto je pro čtenáře těžší zorientovat se v jejích protiřečících si tvrzeních. Nakonec ale bez příkras vypoví celou smutnou historii. Tím se vysvětluje její zvláštní chování a množství traumat, kterých se nejspíš už nikdy nezbaví. Vše co se jí událo popisuje s jakýmsi odstupem a nezúčastněností, jakoby byla jen divákem a ne přímým protagonistou. Jediné vysvětlení je, že si udržuje odstup záměrně, aby se úplně nesesypala.
Posledním z ústřední trojice je Nathan. Na první pohled sebevědomý, inteligentní mladý muž. Vědec, který pracuje na velkém revolučním objevu. Bohatý člověk, který se svými vědomostmi i penězi rád chlubí a plně je využívá. Vše by se zdálo perfektní, nebýt jeho občasných nepříjemných nálad a výbuchů bezdůvodného vzteku, tak velkého že svou přítelkyni Sophii neváhá udeřit, ponížit... Ta mu ale vše okamžitě odpouští a dělá jakoby se nic nestalo. Dokonce i Nathan zapomíná co ve svých zvláštních nepochopitelných náladách vyvádí.
Hlavním a nejsilnějším tématem v knize je Sophiino vyprávění o Osvětimi a válečném Polsku, Evropě. I přesto, že ho není mnoho, silně zapůsobí svou jednoduchou, přesto děsivou formou vyprávění.
Může se zdát, že je kniha neskutečně tlustá a obsáhlá. Ano je. Ale každá strana v sobě nese poselství a i na první pohled nezáživné, nesouvisející informace ze Stingova soukromí nás pomalu dostávají k dávno vytyčenému cíli. Kniha není jen o jedné Sophiině volbě, je to pohled na rozklad osobnosti člověka, pod nepředstavitelným tlakem a hrůzami okolí. Je to ukázka nevýznamnosti válečného konfliktu jako takového a pohromy, kterou způsobí.
Nedá se říct, že jsem si čtení užila, rozhodně jsem se ale nenudila a i přes počáteční „nechuť“ knihu číst, jsem se od ní nemohla odtrhnout. Nejedná se o žádné jednoduché čtení, a to do stylu psaní tak psychice čtenáře. Rozhodně ale stojí za to a na zamyšlení naprosto ideální. I přesto, že nejsem velký milovník válečných knih a pokud možno se jim vyhýbám u téhle jsem ráda, že jsem svoje pravidlo porušila a pustila se do ní. A to i přesto, jak moc se mi nejprve nechtělo.
Obálka knihy? Sophiina volba byla již mnohokrát vydaná s různými obaly. Ten který jsem měla já je jednoduchý, minimalistický, přesto svým způsobem přesně vystihuje děj knihy. Pruhy, červené světlo - ten kdo četl pochopí, co myslím.
Kniha, která se dnes řadí do klasické povinné literatury. Kniha, kterou by si za život měl přečíst každý. Kniha, kterou v podstatě nejde hodnotit.
Ocitáme se v Brooklynu po 2. světové válce v roce 1947 v malém růžovém penzionu. Kde se tři hlavní postavy náhodně setkávají a začíná tak jejich společné léto, plné zvratů a vyprávění o minulosti.
Hlavní postava Stingo, je mladý nadějný jižanský spisovatel, která se do penzionu stěhuje, aby začal skutečně tvořit a pokročil ve svém rozepsaném románu. Je popisován jako neznalý mladíček, který má o světě a o životě milné představy. V penzionu potkává, trochu netradičním způsobem, další dva nájemníky Nathana a Sophii, se kterými se i přes počáteční nepřátelské pocity spřátelí a stanou se tak nerozlučnou trojicí. Mimo jiné Stingovým řeší „velký“ problém, a to absenci přítelkyně a své objevené milostné city k Sophii, o kterých ona nemá ani tušení.
Sophie, polská mladá žena, která si toho spoustu zažila se rozhodne vypovědět Stingovi celý svůj dosavadní život a hlavně otřesnou, děsivou dobu strávenou v koncentračním táboře Osvětim, kam byla i přesto že není židovka odsunuta a postavena před nejhorší volbu svého života a nejhorší volbu jakou si člověk dokáže představit. Nejdřív mlží a upravuje skutečnost, proto je pro čtenáře těžší zorientovat se v jejích protiřečících si tvrzeních. Nakonec ale bez příkras vypoví celou smutnou historii. Tím se vysvětluje její zvláštní chování a množství traumat, kterých se nejspíš už nikdy nezbaví. Vše co se jí událo popisuje s jakýmsi odstupem a nezúčastněností, jakoby byla jen divákem a ne přímým protagonistou. Jediné vysvětlení je, že si udržuje odstup záměrně, aby se úplně nesesypala.
Posledním z ústřední trojice je Nathan. Na první pohled sebevědomý, inteligentní mladý muž. Vědec, který pracuje na velkém revolučním objevu. Bohatý člověk, který se svými vědomostmi i penězi rád chlubí a plně je využívá. Vše by se zdálo perfektní, nebýt jeho občasných nepříjemných nálad a výbuchů bezdůvodného vzteku, tak velkého že svou přítelkyni Sophii neváhá udeřit, ponížit... Ta mu ale vše okamžitě odpouští a dělá jakoby se nic nestalo. Dokonce i Nathan zapomíná co ve svých zvláštních nepochopitelných náladách vyvádí.
Hlavním a nejsilnějším tématem v knize je Sophiino vyprávění o Osvětimi a válečném Polsku, Evropě. I přesto, že ho není mnoho, silně zapůsobí svou jednoduchou, přesto děsivou formou vyprávění.
Může se zdát, že je kniha neskutečně tlustá a obsáhlá. Ano je. Ale každá strana v sobě nese poselství a i na první pohled nezáživné, nesouvisející informace ze Stingova soukromí nás pomalu dostávají k dávno vytyčenému cíli. Kniha není jen o jedné Sophiině volbě, je to pohled na rozklad osobnosti člověka, pod nepředstavitelným tlakem a hrůzami okolí. Je to ukázka nevýznamnosti válečného konfliktu jako takového a pohromy, kterou způsobí.
Nedá se říct, že jsem si čtení užila, rozhodně jsem se ale nenudila a i přes počáteční „nechuť“ knihu číst, jsem se od ní nemohla odtrhnout. Nejedná se o žádné jednoduché čtení, a to do stylu psaní tak psychice čtenáře. Rozhodně ale stojí za to a na zamyšlení naprosto ideální. I přesto, že nejsem velký milovník válečných knih a pokud možno se jim vyhýbám u téhle jsem ráda, že jsem svoje pravidlo porušila a pustila se do ní. A to i přesto, jak moc se mi nejprve nechtělo.
Obálka knihy? Sophiina volba byla již mnohokrát vydaná s různými obaly. Ten který jsem měla já je jednoduchý, minimalistický, přesto svým způsobem přesně vystihuje děj knihy. Pruhy, červené světlo - ten kdo četl pochopí, co myslím.
Moc pěkná recenze a hlavně úžasný design blogu :) Líbil semi už předtím ale teď opravdu nádherně prokoukl :)
OdpovědětVymazatDěkuju a děkuju. ♥ Já bych sama nic takového nevytvořila, to všechno je zásluhou Lucy Lilianne. :))
VymazatHezká recenze. :)
OdpovědětVymazatO knížce už delší dobu uvažuji, protože mi ji spolužák pořád vychvaluje, asi stejně nakonec neodolám, vypadá moc dobře. :)
Děkuju. :) Rozhodně doporučuju, je to těžké čtení, ale stojí za to. :)
VymazatKrásný nový vzhled blogu! :-) Vážně paráda! :-)
OdpovědětVymazatA co se týče recenze, opět parádní, jak jsem už psala na Goodreads, mám v plánu se na ni také vrhnout, ale taky se mi do ní něčím nedefinovatelným nechce, ale určitě se do ní pustím i když to nebude lehké čtení. :-)
Děkuju. ♥ Já to měla podobně, taky jedna moje část prostě číst nechtěla, když to překonáš litovat určitě nebudeš. :))
VymazatUrčo překonám... :-) Svým způsobem se na ni těšim. Mám ráda veškerou literaturu týkající se války... Ale prostě... Chápeš no. :-D
VymazatMěla jsem naprosto stejné pocity. Začátek byl otřesný a vůbec jsem se nedokázala začíst, ale když jsem to překlenula, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. A přesně jak píšeš, knihu nejde hodnotit. A kdo si ji nakonec přečte, pochopí. A dokonale jsi mě nalákala ji znovu otevřít :)
OdpovědětVymazatNový vzhled blogu je úžasný :) I já jsem přemýšlela, že bych ho pozmněnila, ale nemám absolutně žádné nápady :D
Děkuju ♥ já bych to takhle sama nedokázala... :)
VymazatČetla jsem, trochu se bojím, že kniha by na mě byla příliš velké sousto. Uvidím :)
OdpovědětVymazatNa to chce mít náladu. :))
VymazatJá tuhle knihu ještě nedočetla, ale asi se na ní znovu vrhnu:). Moc pěkná recenze!
OdpovědětVymazatWindy pink style
Děkuju, určitě jdi do ní. :))
VymazatParádní recenze. Věřím, že kniha je skvělá, ale zatím jsem neměla odhodlání se do ní pustit, přestože Sophiinu volbu znám ve filmovém zpracování. A i film je (dle mého) pro silné povahy.
OdpovědětVymazatDěkuju. :) Já naopak film neviděla a asi se na něj v nejbližší době ani nechystám. Přeci jen je rozdíl, číst a vidět... mimo jiné jsem si Sophii vyobrazila jinak. :))
Vymazat