Název originálu: One Day in December
Počet stran: 368
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2019
Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Cosmopolis!
Název originálu: One Day in December
Počet stran: 368
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2019
První přírůstky nového roku 2021 jsou tady. Tentokrát jsou to čtyři knihy přičemž tři jsou výhry (nechápu, jak se to stalo) a jedna je nová štafeta, které se účastním. Takže vzhůru na to.
Jako první začnu již zmíněnou štafetou. Nejedná se o nic menšího než Daisy Jones & The Six od Taylor Jenkins Reid. Knihu, která se v posledních týdnech objevovala naprosto všude. Sama jsem měla v plánu si knihu koupit, případně půjčit z knihovny, a jaké to bylo překvapení, když se naskytla možnost, přečíst si knihu v rámci štafety.
Datum 12. července 1979 s sebou přineslo rozpad jedné z nejslavnějších rockových kapel 70. let. Co vedlo všech sedm členů skupiny k tomu, aby se nečekaně a navždy rozešli? Teprve po několika desetiletích podává každý ze zúčastněných muzikantů své vlastní vysvětlení.
Zpěvačka a písničkářka Daisy Jones se po společném turné chystá spolupracovat s kapelou The Six a jejím frontmanem Billym Dunnem na novém albu. Setkání dvou silných a mimořádně talentovaných osobností nemůže zůstat bez následků pro celou skupinu. Na jedné straně stojí osobní sympatie a antipatie, na straně druhé závislosti a tvůrčí vypětí.
Všichni si užívají uvolněnou atmosféru kalifornských hudebních klubů a nahrávacích studií i život na turné, avšak hudební producenti mají své vlastní zájmy. Příběh inspirovaný světoznámou kapelou Fleetwood Mac zobrazuje vrcholnou éru rockové hudby v sestřihu fiktivních rozhovorů.
Jako další je to dvojice knih z volně navazující série, o kterých jistě také každý slyšel. Možná je to díky jistému kontroverznímu ovzduší, které se kolem nich vznáší. Je to Jeho banán a Její třešničky od Penelope Bloom. Za knihy moc děkuji knihám Dobrovský, na jejichž facebookovém profilu se mi je povedlo získat. Už podle anotace to vypadá na vtipné čtení, takže se moc těším.
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší? Sežvýkala jsem ho… a polkla. Já vím. Pěkně zlobivá holka. A pak jsem ho uviděla. Možná byste tomu nevěřili, ale když se člověk dusí něčím banánem, neudělá to na jeho majitele zrovna ten nejlepší první dojem.
Jak jsem ji potkal? Gentleman se přece nechlubí. Naštěstí nejsem gentleman. Nejdřív jsem jí zaplatil za věneček (tím myslím zákusek, ale o to nejde), vzápětí jsem ji defloroval. A potom? Nechal jsem jí vizitku a odešel odtamtud jako král. Jo, dalo by se říct, že jsme si vážně padli do oka.
Jak jsem potkala Williama? Přišel ke mně do pekárny, koupil si věneček, ukradl květiny z vázy – pořád netuším, co s nimi chtěl dělat – a nechal mi svou vizitku. Než vám řeknu, jak jsem s ní naložila, měla bych něco vyjasnit: William mi vstoupil do života v ten nejhorší možný okamžik. Pekařství krachovalo, můj vlezlý bývalý mě odmítal nechat na pokoji. A jen tak mimochodem jsem byla pětadvacetiletá panna, což mi mí přátelé neustále předhazovali.
Vyřešit poslední z mých problémů s Williamovou pomocí by bylo jako zabít mouchu kladivem – přehnané, ale úžasné. William byl neuvěřitelně přitažlivý – byl sexy přesně tím způsobem, který ženské nutí dělat pitomé věci, a já kvůli tomu myslela na úplné šílenosti.
Napadlo mě, že kdyby ji zabil William se svými nemožně vypracovanými svaly, té mouše by to ani nevadilo – a já na tom byla stejně. A tak jsem mu zavolala.
Možná jsem věděla, že to není dobrý nápad. Možná jsem se řítila vstříc katastrofě. Věděla jsem, že si koleduju o potíže, když se do telefonu zasmál tím svým hlubokým sexy hlasem a řekl: Pořád mám chuť na ten váš věneček. Nabízíte donáškovou službu?
No a poslední je výhra od knihomolky Allys. Už po třetí v řade jsem se na instagramu účastnila jejího adventního kalendáře, který mě baví plnit a ani ve snu by mě nenapadlo, že ze spousty těch, kteří se zapojili, vybere zrovna mě jako vítěze a výherce krásného balíčku. O ten jsem se prostě musela podělit. Takže ještě jednou moc děkuji. Balíček mi udělal opravdu radost.
Krásné bylo už to, jak byly jednotlivé dárečky zabaleny - skutečně to byly vánoční dárečky (balící papír, stužka). A co se v nich skrývalo? Nádherná malovaná plátěná taška, záložka do knihy, kterou si s největší pravděpodobností nechám zalaminovat, svíčka Godric's Hollow, útloučká sbírka poezie od Evy Pelikánové i s autogramem a jako hlavní dárek kniha Návod na vraždu pro hodné holky. Když jsem knihu rozbalila, musela jsem se smát. Mám ji doma, dokonce už i přečtenou (recenze). Tomu říkám náhoda.
Autor: Marie Vareilleová
Název originálu: La vie rêvée des chaussettes orphelines
Počet stran: 352
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání v ČR: 2020
Autor: Julie Caplinová
Název originálu: The Northern Lights Lodge
Počet stran: 360
Série: Romantické útěky
Díl v sérii: #4
Nakladatelsví: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Autor: Alena Isabella Grimmichová
Název originálu: Plstěné lahůdky
Počet stran: 80
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Grada
Rok vydání v ČR: 2020
Poslední shrnutí roku 2020. Je to vůbec možné? Přijde mi neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí. Od doby, kdy jsme slavili příchod roku jakoby uběhla chvíle, a přitom je to rok a tentokrát slavíme příchod roku nového, nutno dodat, že snad lepšího...
Prosinec se nesl spíše ve znamení školy - zápočtové testy, první zkoušky... a tak. Takže to se čtením bylo slabší. I tak se mi ale povedly přečíst krásné 4 knihy. Přičemž o všech můžu říct, že byly velice povedené a můžu je s klidným srdcem doporučit.
Autor měsíce: Bogusław Wołoszański
Proč: Tohoto autora jsem dosud neznala a kniha, kterou jsem od něho četla mě naprosto ohromila a nadchla. Přestože se jedná o literaturu faktu, autor ji dokázal skvěle a velmi čtivě pojmout. Opravdu vybral ty nejvýznaměnšjí dějinné události 20. století a následně je výborně, logicky a čtenářsky přístupně zpracoval. Za to si pan autor zaslouží můj obdiv, protože to opravdu není příliš časté.
Největší překvapení: Kruté století (Bogusław Wołoszański)
Proč: U pana autora a jeho knihy ještě chvíli zůstanu. Jak už jsem výše zmínila, tahle kniha je opravdu velmi čtivě a čtenářsky přístupně napsána. I pro čtenáře bez větší znalosti historie bude jistě snadno pochopitelná a něco mu dá. Já jsem z ní opravdu mile překvapená.
Největší zklamání: Den, kdy jsem zahlídla lásku (Josie Silverová)
Proč: Tato kniha je přesným příkladem, když se kniha čte ve špatném období a rozpoložení. Rozhodně se nejedná o špatnou knihu/příběh, právě naopak. Ani moje hodnocení ve výsledku není negativní. Jen jsem prostě čekala něco víc, nebo něco trochu jiného. Každopádně jsem v průběhu čtení prožívala určité pocity, které by se daly zařadit k pocitům zklamání. Ještě jednou ale opakuju, nejedná se o špatnou knihu.
Ženská postava měsíce: Hailee - Strmý pád (Bianca Iosivoni)
Proč: Tato postava mi byla od první chvíle sympatická. Svým nenuceným vystupováním, povahovými rysy a rozhodně také stylem oblékání. Co se mi také líbilo, byla její snaha o vymanění se z komfortní zóny a vypořádání se s minulostí.
Mužská postava měsíce: Theron - Sníh nebo popel (Sara Raaschová)
Proč: V tomhle případě si nejsem jistá proč tomu tak je, ale něco ve vystupování této postavy mi bylo sympatické. Možná je to jeho odvaha postavit se dominantnímu otci, nebo city, které chová k dívce daleko nižšího postavení, než je on sám? Každoápdně je škoda, že mu nebylo věnováno více prostoru. Snad to bude v příštích dílech lepší.
Pár měsíce: Laurie a Jack - Den, kdy jsem zahlídla lásku (Josie Silverová)
Proč: Je jasné od první chvíle, že tito dva si jsou souzeni. A v průběhu knihy se to jen ještě jasněji projevuje. V některých případech je prostě osudová přitažlivost neměnná a nic s tím nezmůže ani deset let odloučení a obcházení se.
Nejlepší obálka: Strmý pád (Bianca Iosivoni)
Proč: Těžké. Nakonec ale vybírám právě tuhle, protože mě zaujala na první pohled a ve skutečnosti je ještě mnohem krásnější, než jak je tomu na fotce. Levandulově fialová ve spojení se zlatou, zlatými odlesky a strukturou mranoru vypadá prostě skvěle.
Nejhorší obálka: Kruté století (Bogusław Wołoszański)
Proč: Naopak v tomto případě je to poměrně jasné. Skvělá, úžasná kniha s obálkou, u které bych se určitě nezastavila. Zdání někdy klame... u téhle knihy tomu tak rozhodně je.