Recenze: Znovu já

Autor: Gayle Forman

Název originálu: Leave Me

Počet stran: 324

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2017

Oficiální anotace:

Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste namísto každodenních povinností odjeli pátrat po své rodinné historii? Snili jste někdy o tom, že byste nastoupili do vlaku jedoucího kamkoliv, kde nikdo nevyžaduje vaši neustálou pozornost? Pro Maribeth Kleinovou, úspěšnou matku, manželku a redaktorku časopisu, je to jediné řešení. Poté, co jí tělo vypoví službu a diagnóza zní infarkt, a poté, co při následném zotavování shledává, že navzdory jejímu zdravotnímu stavu na ni nejbližší okolí stále klade vysoké nároky, si sbalí jen to nejnutnější a uteče z domova v New Yorku do Pittsburghu, kde začne pátrat po své biologické matce. Daleko od svého předchozího života a s pomocí nových přátel se Maribeth konečně na chvíli „zastaví“ a snaží se znovu nalézt životní stabilitu a cestu ke svému dřívějšímu, na pohled spokojenému životu.

Moje hodnocení:

Příběh, který by měl donutit čtenáře, aby se nad sebou a svým životem zamysleli.

Ocitáme se v rodině velmi úspěšné čtyřiačtyřicetileté ženy - matky, manželky, editorky časopisu. Jak už to bývá na tuto ženu Maribeth je naloženo mnoho povinností. Vše prakticky závisí jen na ní. Plánuje rozvrh a akce pro svá čtyřletá dvojčata, stará se o domácnost. Na sebe téměř nemá čas. Zákonitě jednou nadejde doba, kdy tuto ubohou ženu, všechen stres a povinnosti doběhnou a převálcují. A právě v takovém období se setkáváme s rodinou.

Maribeth, ačkoliv se snaží jak jen to jde. Bez pomoci okolí, naopak ještě s dalšími starostmi a problémy se svým manželem, předstírá, že se nic neděje. Až jednoho dne jí prostě přestane být srdce - infarkt. Pro úspěšnou vytíženou ženu je to jako skok do prázdna. Je sama, je slabá, zranitelná... netuší, jak se vrátit do zpět do života. A čím déle je mimo, tím větší má strach.

Svůj strach vyřeší zvláštním způsobem. Útěkem do Pittsburgu, kde se pod falešnou identitou skrývá a pokouší najít svoji biologickou matku.

Téma knihy je opravdu velmi zajímavé a zanechalo ve mě mnoho pocitů. Nic podobného jsem ještě nečetla. I přesto, že ještě zdaleka nejsem ve věku hlavní protagonistky a její starosti mi jsou cizí, dokázala jsem se do jejího života vcítit. Ta bezmoc, strach a hlavně nepochopení ze strany jejího okolí, co hůř i ze strany vlastního manžela. Charakter manžela je kapitola sama pro sebe. Neschopný člověk, který se o svoji ženu téměř nezajímá je nevýslovně neempatický.

Jednotlivé postavy byli velmi dobře popsány a ani jedna z nich se nemůže řadit mezi tuctové a obvyklé.

Postava Maribeth mi byla dost nesympatická. Je tvrdohlavá, věří jen svému úsudku a v některých situacích jedná jako dítě. I přesto jsem jí ale fandila a zajímala se o její další osud. Má svoje určité kouzlo, které mě donutilo s ní soucítit, ať jsem si o ní myslela cokoliv.

Kniha ukazuje, jak jednoduché je ztratit pevnou půdu pod nohama. Ale jak obtížné je, ji znovu získat zpět. Vědomí toho, že skutečně nejsme nesmrtelní zasáhne každého.  Věřím, že díky této knize se nejen z nás zamyslel nad svým životem. Co dělám špatně? Nedopadnu také tak, když svůj život radikálně nezměním? A přesně o tom tahle kniha je. Případné nedostatky, které se v knize vyskytují je třeba přejít a zaměřit se na hlubší poselství.

Jediný z již řečených nedostatků, u kterého bych se pozastavila je hodně "useknutý" konec. Celý příběh je vyprávěn v takovém zvláštním poklidu a najednou, střih a je konec. Hledala jsem další strany, které se bohužel neobjevily. Takových 20 stran navíc, pro pořádné uzavření knihy by neškodilo.

I přestože je autorka převážně spisovatelkou YA žánru, tahle změna jejímu dílu neskutečně prospěla. Příběh je čtivý, zajímavý, v jistém směru i poučný a dojemný.

Obálka knihy je k příběhu přímo skvělá. Laděná do jemných barev, se siluetou ženy otočená zády dle mého názoru krásně ukazuje sílu a v určitým způsobem i charakter hlavní postavy. Navíc má krásný font písma v názvu.