Název originálu: Po nás ať přijde potopa
Počet stran: 56
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Tribun EU
Rok vydání v ČR: 2008
Oficiální anotace:
Básnická sbírka Po nás ať přijde potopa je jedno z nejznámějších děl českého spisovatele Františka Gellnera, které bylo vydáno roku 1901, a zároveň je autorovým debutem.
Moje hodnocení:
Sbírka básní, které se oproti ostatním autorům doby přelomu 19. a 20. století vymykají svou čtivostí a určitou jednoduchostí. Autor svoji pozornost zaměřuje na obyčejná témata a verše směřuje k prostému čtenáři, který nechce příliš přemýšlet a složitě zjišťovat, co chtěl básník říct. Na druhou stranu je poznat, že jsou verše velmi promyšlené a možná právě proto působí tak přirozeně a lehce.
Autor se řadí ke skupině Buřičů, tudíž jsou jeho texty lehce anarchisticky laděny. Žije život, který je tady a teď a neohlíží se na budoucnost. - nějak bylo a nějak bude. Často se objevuje motiv války a autorův odmítavý postoj k ní (až jakýsi antimilitarismus) a motiv ženy, která ale není opěvována, naopak jí autor pohrdá, ženou a klasickým modelem rodiny. Samozřejmě ani láska není upozaděna, ale jedná se spíš o krátkodobou známost, kdy je žena jen jakýsi utěšitel. Vzhledem k tomu, že sbírka opravdu jen pár stránek se velmi rychle a snadno čte.
Obálka knihy působí na můj vkus až moc pesimisticky a temně. Přitom obsah knihy rozhodně tak temný není.
Z veršů mě zaujal jeden, který byl, jak se zdá autorovým životním mottem:
Svůj život rychle utratit, nic nezískat nic neztratit.
Autor: Viktor Dyk
Název originálu: Milá sedmi loupežníků
Počet stran: 80
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Maťa
Rok vydání v ČR: 2002
Oficiální anotace:
Milá loupežníků byla odvážná a nechtěla se vázat, tak odešla k loupežníkům a zavázala se, že bude každého milovat stejně. Přirovnává se ke květu – nechce být „utrhnuta“ (metafora). Pro loupežníky je nadějí a důležitá. Když ale zabili člověka, jejich vztah se začne měnit...
Lyrickoepická balada s typicky romantickým námětem lásky a zrady.
Moje hodnocení:
Lyricko-epická balada, o žárlivosti, zradě a pomstě.
Autor patřící do skupiny Buřičů, v ní ukazuje symbol buřičských nálad. Zaměřuje se ale také na city, pocity a dojmy. Hlavními postavami jsou Milá sedmi loupežníků a loupežníci. Ti se v průběhu balady střídají ve zpěvech/vyprávění. Jejich střídání je velmi rychlé, vždy pronesou pár veršů, ukáží střípek příběhu a pokračuje druhý z nic. Právě z těchto malých střípků se postupně skládá obraz toho, co se skutečně stalo. Kdo koho zradil a co ho k tomu vedlo.
Balada se opravdu velmi dobře čte a je poměrně jasně pochopitelné, o co v ní jde. Jednotlivé zpěvy jsou velmi krátké, vždy označené číslem, takže se v knize lze snadno orientovat. Přečtena je za pár chvil, ale skrývá v sobě něco, co donutí člověka k zamyšlení. Rozhodně nejde jen o jednoduchý lyricko-epický baladický příběh.
Obálka knihy neurazí ani nenadchne. Co mě ale zaujalo je autorův podpis. Kdybych nevěděla, o koho se jedná, nejspíš bych ho nepoznala.
Autor: Fráňa Šrámek
Název originálu: Modrý a rudý
Počet stran: 36
Série: -
Díl v sérii: -
Nakladatelství: Mladé proudy
Rok vydání v ČR: 1911
Oficiální anotace:
Sbírka antimilitaristické poezie, obsahuje 18 básní, mimo jiné slavné básně Raport, Píšou mi psaní, atd. Poprvé vydána roku 1906. V názvu je použita symbolika barev: modrá - barva rakouské uniformy, rudá - barva vzpoury, anarchie.
Moje hodnocení:
Útlá knížečka obsahující básně zaměřené silně protiválečně, antimilitaristicky. O to silnější, když si uvědomíme, že sám autor vychází ze svých zkušeností a pocitů. Tato kniha obsahuje několik básní, které se ale velmi dobře čtou. Rýmují se, jsou melodické a příjemné. Jsem si jistá, že například verše z básně Píšou mi psaní, bude mnoho čtenářů znát. Některé části totiž určitým způsobem zlidověly. Přestože se jedná o opravdu snadné, příjemné a rychlé čtení, mají básně určitý přesah. Autor se ohrazuje a slovně bojuje proti válce a tomu, že v ní umírají nevinní lidé naprosto zbytečně. Právě nespokojenost s válkou se celým dílem silně prolíná. Co se mi moc líbí je hra se symbolikou barev zmíněná již v anotaci. Název, obsah a symbolika: modrá - barva rakouské uniformy, rudá - barva vzpoury a anarchie, je skvěle propojená a dodává knize další rozměr.
Tyto verše se rozhodně hodí pro každého, i když poezii nevyhledává. Jsou opravdu výborně napsané a v některých chvílí svou jednoduchostí připomínají téměř dětské básničky, obsahem už nikoliv.
Stejně jako předchozí autoři i Šrámek patří do generace Buřičů, pro které jsou právě tato témata a hlavně velká čtivost zásadní. Není divu, že v tomto období vzniklo tolik skvělých děl, které se stále výborně čtou, ve čtenáři něco zanechají a ovlivní ho.
Obálka knihy je lehce infantilní ale ve výsledku chápu, proč byla použita.
Já jsem děsná ostuda. Já zase žádnou z těhle klasik nečetla. :-D Každopádně je to asi i dost tím, že poezie není úplně pro mě. :-D Ale určitě si chci nějakou "nepoezii" přečíst od Fráni. :-)
OdpovědětVymazatNevím, jak jeho ostatní knihy, ale Modrý a rudý se bude téměř jistě líbit každému, i nečtenáři poezie. :)
VymazatZnám Po nás ať přijde potopa pouze od učitelky češtiny, ale teda nikdy jsem je nečetla. :)
OdpovědětVymazatJá to donedávna měla také tak, třeba o Milé sedmi loupežníků jsem předtím nikdy neslyšela. Možná o to víc jsem byla překvapená. :)
VymazatTak tentokrát jsem ostuda :) Nečetla jsem ani jednu z nich, ale snad i na ně dojde :)
OdpovědětVymazatUrčitě na ně jednou dojde. :))
VymazatKnížky znám, ale přiznávám, ani jednu jsem nečetla :D
OdpovědětVymazatTomu rozumím, ale třeba si k sobě jednou cestu najdete. :)
Vymazat