Recenze: Ten kdo stojí v koutě

Autor: Stephen Chbosky

Název originálu: The Perks of Being a Wallflower

Počet stran: 216

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Slovart

Rok vydání v ČR: 2012

 Oficiální anotace: 

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.

Moje hodnocení: 

Na knihu jsem se už delší dobu chystala, ale nemohla jsem ji sehnat. Tak když mi kamarádka nabídla, že mi ji půjčí, byla jsem nadšená. Už jsem sice viděla film a tak jsem věděla o čem kniha asi tak zhruba bude. Stejně mě nakonec mile překvapila a moc se mi líbila.

Nejdůležitějším co je o knize třeba vědět, je její forma. Není psána klasickým způsobem, ale formou dopisů, které hlavní postava posílá neznámému příteli. Díky tomu je kniha zvláštní a děj plyne jinak než kdyby byl psán klasicky.

Hlavní postavou je Charlie, neboli ten, kdo stojí v koutě. Jeho charakter a celkově postava je dost zvláštní. V podstatě se o ní v knize ani moc nedozvídáme. Všechno je skryté mezi řádky a čtenář sám musí rozklíčovat jednotlivé části Charlieho duše a povahy.

V mnoha ohledech Charlie připomíná klasického středoškoláka - není si jistý sám sebou, hledá si kamarády, pochybuje o svém životě i životě všech ve svém okolí. Podle toho jak se v některých situacích zachová,jde poznat, že není zas až tak "normální" jak se na první pohled zdálo. Už jenom to jak často Charlie brečí, jeho myšlenkové pochody, styl jakým píše - určitá psychická porucha je skoro stoprocentní.

Sam a Patrick, Charlieho nejbližší přátelé, jsou kapitola sama pro sebe. Navenek působí bezstarostně, užívající si každý den na plno bez ohledu na následky, neustále se smějí.... To ale není všechno. Když se dostáváme do jejich nitra, je přesně vidět, že není všechno tak jednoduché jak se na první pohled může zdát. Každý z nich má své tužby, svá přání nebo strachy a ne všechno se mu daří podle předem vytyčeného plánu.

Kniha je prostě pohled do duše normálního kluka a do prostředí ve kterém žije. Ničím nevybočuje a přesto je originální a zajímavá. Aniž bych věděla proč, po přečtení jsem na ni musela myslet a říkat si "jak to?" a přesně tak se nejspíš pozná dobrá kniha. Jde o pocity které ve čtenáři vyvolává a zrovna tahle kniha nutí k zamyšlení.

Celkově je kniha velmi dobrá. Čtení jsem si užila a díky formě, jakou je kniha napsaná se velmi dobře čte. Je ale třeba u ní přemýšlet a jak už jsem psala hlavně číst mezi řádky.