Recenze: Hrad mistra kloboučníka

Autor: Archibald Joseph Cronin

Název originálu: Hatter's Castle

Počet stran: 502

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání v ČR: 1974

Oficiální anotace:

Cronin položil děj své knihy do starobylého městečka. V tomto provinciálním prostředí, kde vládne ještě duch cechovního kastovnictví, vyniká svou silou fyzickou a v jistém smyslu i morální ústřední postava románu Jakub Brodie, kterého autor vykreslil jako svérázného, samolibého měšťáka, člověka depotu a bezohledného sobce, zacházejícího bezcitně a surově se svou rodinou i spoluobčany stojícími společensky níž než on. Jeho nekritickou, chorobnou domýšlivost ukazuje autor jako vlastnosti, které pramení ze stavovských a národnostních předsudků, z omezeného snobství. Cronin tu nepranýřuje jen Brodieho, ale charakterizuje mistrně maloměstskou společnost konce 19. století jako celek. Dramatickým vylíčením osudu Brodieovi rodiny, jejího vzestupu i pádu dává autor čtenáři do rukou novodobou ságu o tragickém egoismu a kruté pýše.

Moje hodnocení:

Kniha nás přenáší na konec 19. století. Do rodiny kloboučníka Jakuba Brodieho.

Hned při prvním seznámení s ním a s jeho rodinou jsem cítila neidentifikovatelný pocit ponurosti, strachu a depresivnosti. Ze slov každého člena rodiny je cítit podřízenost a strach z něčeho, nebo spíš někoho, před kým se nedokážou ubránit. Je zde "nádherně" vidět, co s člověkem udělá psychický teror a neustálý strach z vlastní sebemenší chyby.

V knize je celá Brodieova rodina vykreslena jako tichá apatická rodina. Nejhůř je na tom manželka. Celý její život se točí jen okolo manželova blaha - správné včasné jídlo, mlčení dokud není tázána, oči skloněné k zemi. Z takového chování člověka skoro až mrazí. Nejhorší je, že i přes veškerou její snahu, nikdy není nic co udělá dost dobré nebo bez chybička, a tak si na ní pán domu dost často vylévá vztek.

Ani ostatní z rodiny nemůžou uniknout jisté deformaci života s despotickým otcem. Každý se s tím vyrovnává po svém, ale ani jedno z dětí nekončí šťastně, Brodie, dá se říct zničí i je.

Brodieovu povahu autor skvěle vykreslil a jenom při čtení o něm jsem měla pocit bázně a nepříjemnosti. Jeho charakterové vady a ještě k tomu odpor ke všemu modernímu a novému mu nakonec přinesou jen nepříjemnosti. On ale stejně ani v posledních chvílích nechápe co vlastně udělal špatně. Hrdě si stojí za svými názory a na nikoho nebere ohledy. I to se mu ale vymstí.

Celá atmosféra knihy je velice ponurá a až nepříjemná. Člověk skoro nemůže uvěřit tomu co v knize čte. Nejhorší na tom je, když si uvědomíme kolik takových rodin s despotickým otcem muselo být. Zvlášť právě v této době, kdy žena byla považována za věc a snad i kůň měl větší cenu než ona.

Nejhorší byla, jak se zdá ta bezmoc. Nikdo z rodiny ať už by se sebevíce snažil, nedokáže otci uniknout a musí se skloněnou hlavou snášet všechny křivdy a výčitky.

Po dočtení knihy jsem ten divný pocit cítila stále a musela jsem nad knihou dost přemýšlet. I přesto že se mi do ní ze začátku moc nechtělo, jsem  moc ráda, že jsem si ji nakonec přečetla. A určitým zvláštním způsobem jsem si ji užila.

Jediné co se na knize vyloženě nelíbilo je obálka knihy. Zdá se mi nelogická a nehezká. I když je z ní jistá ponurost cítit, představovala bych si ji úplně jinak. A možná by se tak stala i lákavější pro případné čtenáře.