Recenze: Cizinka

Autor: Diana Gabaldon

Název originálu: Outlander

Počet stran: 664

Série: Cizinka 

Díl v sérii: #1

Nakladatelství: Plejáda

Rok vydání v ČR: 2010

Oficiální anotace:

Jsme v roce 1945 a armádní zdravotní sestra Claire Randallová přijíždí se svým mužem Frankem na skotský venkov, aby tu prožili své druhé líbánky. Po válečných hrůzách, kdy Claire pracovala v polní nemocnici ve Francii a svého muže, jenž také sloužil v armádě, viděla za celou dobu jen třikrát, se konečně oba radují ze společně strávených chvil a plánují budoucnost. Poklidná skotská vesnice se jeví jako ideální místo pro vzájemné sblížení a jaro láká k výletům do romantické a pověstmi a mýty opředené krajiny. Frank, který miluje historii, tu navíc nachází stopy po svém anglickém praprapředkovi, kapitánu Jonathanu Randallovi, jenž byl velitelem anglické vojenské pevnosti Fort William v polovině 18. století. Poklidný idylický venkov však skrývá nečekaná tajemství a překvapení. Jsou to především dávné mýty a pověry, které zdejší obyvatelé úzkostlivě dodržují i ve 20. století, ale také místa, kde se dějí nezvyklé a nepřirozené úkazy. Jedním z nich je kopec Craigh na Dun, na němž při jedné ze svých botanických expedic objeví Claire megalitickou stavbu. Je to kamenný kruh podobný proslulému Stonehenge v Jižní Anglii. Dotkne se jednoho z menhirů a pak se to stane. Ve změti zvuků a neurčitých představ se přenese o dvě stě let zpátky. Do časů kapitána Randalla, který bojoval se skotskými klany a krutě hájil zájmy anglické koruny na Skotské Vysočině...

Moje hodnocení: 

Knihu jsem měla vyhlídnutou už dlouhou dobu a tak, když jsem na ni narazila v knihovně s nadšením jsem si ji odnášela domů.

Čekala jsem od ní mnoho a kniha nakonec moje očekávání ještě předčila.

S hlavní postavou Claire Randallovou se setkáváme po 2. světové válce, kdy se s manželem Frankem vydává na Skotský venkov, aby si odpočinuli a oprostili se od válečných hrůz, které zažívali. Idylka ale nevydrží moc dlouho. Když se Claire vydá na obhlídku okolí narazí na zvláštní úkaz, kopec se shlukem kamenů Craigh na Dun, když se jednoho z nich dotkne, ocitá se v 18. století.

Od té chvíle začíná její boj s okolím, pokusy se alespoň částečně začlenit do tehdejší společnosti, ale také poznávání krásy okolní neporušené a nezničení přírody a divokých Skotů.

V tomhle prostředí Claire neví co má dělat. Chce se jenom dostat zpátky do své doby.

Poté co ji její "zachránci" odvezou na tvrz Leoch, daleko od kamenného kruhu, upíná se její mysl jen na jedinou myšlenku, a to utéct. Postupem času ale poznává, že ne všechno je na téhle době špatné, a dokonce se mezi ní a skotem Jamiem Fraserem rodí jistá náklonnost.

Jamie Fraser, kterého Claire potkává, a který jí pomáhá s novým životem je druhou velmi důležitou postavou. Spolu s Claire jsou nuceni vzdorovat mnohému a mnohým ve svém okolí, ale společně vše zvládnou. Jamie je přesně typ vysokého, zrzavého, svalnatého a hrdého Skota. Je čestný, loajální, nepřetvařuje se a všechny své city prožívá naplno.

Kniha je psaná z pohledu Claire. Prožíváme s ní z bezsprostřední blízkosti její skok časem a následné pokusy o začlenění se k hrdého skotského klanu MacKenziů. Její rozčarování z absence pro ni do té doby základních věcí jako jsou elektřina, teplá voda a všechny vymoženosti moderní doby, ale i hygienu, které tehdy daly lidé velmi málo, ale třeba i léků.

Kniha není jen klasickým románem pro ženy, je to spojení hned několika žánrů. Samozřejmě velkou roli opravdu zastává romantika, ale nechybí zde ani dobrodružné prvky a přiblížení historických událostí té doby a celkového prostředí a života tehdejších obyvatel skotské vysočiny. Autorka krásně přiblížila fungování klanů a komplikované rodinné vztahy mezi některými z nich.

I přes vysoký počet stran kniha velmi rychle ubíhá. Je čtivá a zajímavá, není v ní snad ani stránka, kdy by se člověk nudil. Měla jsem strach z případných hluchých míst, kterými většinou bývají tlustší knihy nastavované, nic takového se ale v téhle knize nevyskytovalo.

I obálka knihy se mi moc líbila. Přestože je v zásadě velmi jednoduchá, nádherné vystihuje atmosféru celé knihy. Temná tvrz v pozadí odkazující na Claiřiny začátky v jiném století, skotské jezero kolem ní a prsten (podle mě nejspíš rodinný prsten Jamieho Frasera).

Já si obálku na první pohled zamilovala a i z knihy jsem naprosto nadšená. A rozhodně se co nejdříve musím pustit do dalšího dílu, který bude doufám stejně tak dobrý, ne-li ještě lepší. (rozhodně ale bude mnohem tlustší).