Recenze: Neslyšno

Autor: Richelle Mead 

Název originálu: Soundless 

Počet stran: 248 

Série: - 

Díl v sérii: -  

Nakladatelství: Domino 

Rok vydání v ČR: 2016

Oficiální anotace:

Ve světě bez zvuku slyší jedna dívka, jak ji cosi volá… Dívka jménem Fej žije v horské vesnici, kterou sesuvy kamení zcela odřízly od světa. Přežití vesničanů zajišťuje jediné lano, po němž jim přes zrádné skalní stěny posílají jídlo lidé z údolního království. Naprostá závislost není však to jediné, co Fejinu vesnici sužuje: kam až paměť sahá, zdejší lidé neslyší. Jako by takovéto prokletí nestačilo, začínají nyní ztrácet i zrak. Také zásilky jídla přicházející lanovkou se začínají tenčit... Nadcházejí časy zkázy; obyvatelům horské vsi hrozí tichá temnota a smrt hladem. Pak ale jedné noci probudí Fej drásavý hluk. Vedena zvuky, něčím do té doby naprosto neznámým, se Fej vydává na velkolepou výpravu - sestupuje po nebezpečně strmé hoře do tajemného království Pej-kuo, kde nalezne neuvěřitelnou pravdu o své vesnici i lásku, která ji navždy změní život.  

Moje hodnocení:

Příběh o těžkém životě ve vesnici bez zvuku.

V knize se ocitáme v malé horské vesničce, kde jsou lidé kvůli sesuvu půdy už desetiletí odříznuti od světa. Jedinou možností jak přežít je pro vesničany těžba v dole a následná výměna (se správcem lana) za minimum jídla, s bídou pro přežití. Nejhorší ale je, že lidé nejen že neslyší ale postupem času přestávají i vidět. Kvůli tomu nemohou pracovat a stávají se naprosto bezmocní a závislí na dobrodiní ostatní vesničanů, kteří ale mají málo i pro sebe. Vesnice tak pomalu vymírá.

To se ale mění, když hlavní postava Fej začíná z ničeho nic, jako jediná z celé vesnice slyšet. Nejprve nechápe co se děje, ale postupem času pochopí, že to není jen tak a nejspíš byla k něčemu předurčena. Fej patří k malé skupince umělců, kteří zapisují denní události a oproti horníku mají jisté výhody. Se systémem Fej nesouhlasí, ale až znovu nalezení sluchu a její přítel Li Wej ji donutí něco s tím udělat.

Li Wej je Fejin dávný přítel a horník. Kvůli systému spolu nesmí  mluvit, a hlavně musí maskovat své city. Li Wej je ochotný udělat cokoliv pro změnu. Přichází s nebezpečným plánem, sešplhat skalní stěnu a domluvit se s lidmi dole o přidání přídělu jídla. Jeho jediným problémem je, že neslyší a tak by sestup nebyl jednoduchý. Na pomoc mu přichází Fej, která zastane funkci sluchu, proto ji také nakonec bere s sebou.

Jejich cesta není vůbec jednoduchá. Ani jeden z nich neví co do světa očekávat, z vesnice se nikdy ani nehnuli, a tak jim všechno připadá nové a úžasné. (třeba jen ovoce na stromech, které nikdy dřív neviděli)

Kniha má moc zajímavý námět, bohužel jsem ale se zpracováním nebyla spokojená. Čtení mě chvílemi vůbec nebavilo a musela jsem se skoro až přemáhat. V některých částech jsem ale byla napnutá a nemohla jsem se od knihy odtrhnout, bohužel těch moc nebylo. Knihu tak hodnotím jako lepší průměr. Ale rozhodně jsem od knihy čekala víc.
Také bylo zvláštní číst formou znakování, místo přímých řečí byla "mluva" postav psaná kurzívou. Po pár stranách jsem to ale přestala vnímat a zvykla jsem si.

Možná  jsem nebyla tak nadšená i kvůli tomu, že mě nějak neuchvátili postavy, které byli takové nic neříkající, obyčejné a v některých chvílích bylo jejich chování skoro až neuvěřitelné.

Obálka knihy se mi ale líbila. Ani vlastně nevím proč, ale něco mě na ní zaujalo hned na první pohled. Postava na obálce by mohla být Fej a její oděv je jednoduše úžasný. Moc se mi líbí ten rukáv ve větru.