Recenze: Vše, co k tobě cítím

Autor: Nora Welling

Název originálu: Alles, das ich für dich fühle

Počet stran: 304

Série: Pro tebe všechno

Díl v sérii: #1

Nakladatelství: Red

Rok vydání v ČR: 2022

 

Oficiální anotace:

Zaříkávač koní Damián Álvarez slaví velké mezinárodní úspěchy a má hodně fanynek. O svém již dospělém synovi se dozví jen pár dní před tím, než si syn vezme život. Damián v šoku odřekne všechna turné a stáhne se na rodinnou usedlost v Andalusii.

Když ho nečekaně vyhledá Linda Grünfelderová, psychiatrička jeho syna, hází nejprve vinu na ni a je zatvrzelý vůči veškerému okolí. V jedinečné atmosféře španělského hřebčína se rozplétají rodinné historie a propojují se životy lidí, kteří by se bez tragické události nikdy nesetkali.

Linda se na farmě seznamuje s mnoha jejími obyvateli. Někteří jsou členové blízké rodiny Damiána, jiní jsou zaměstnanci. Všichni se starají o více než sto andaluských koní.

Španělský temperament a německý smysl pro pořádek a pravidla se na první pohled jeví jako neslučitelné. Přesto Damiána na Lindě něco přitahuje. Podaří se právě jí prolomit jeho tvrdou skořápku? Nebo odjede z farmy s nepořízenou a jen s několika pěknými zážitky od koní?

Moje hodnocení:

Kniha Vše, co k tobě cítím je prvním dílem z pera německé autorky, které jsou u nás stále oblíbenější. Zajímavé je ovšem to, že hlavní prostředí, kde se příběh odehrává je prosluněné Španělsko a farma zaměřující se na chov koní.

Hlavní postavy Linda a Damián jsou oba v trochu vyšším věku, než je u těchto románů obvyklé. Mají něco odžito a za sebou, což je dobře, protože více znají sebe sama a vědí, aspoň částečně, kam se jejich život bude dále ubírat. Přestože se nejedná o vysokoškoláky, pořád mluví o osobách mladého věku, tedy třicátníky.

Linda je německá psychiatrička, která má za úkol doručit dopis od svého zemřelého pacienta Jannise jeho otci, kterého ale nikdy nepotkal a pomoci mu vyrovnat se se ztrátou. Oním otcem je právě Damián a o tom, že nějakého syna má se dozvěděl dva týdny před jeho smrtí/sebevraždou. Linda cítí jako svou povinnost se s tímto problémem vypořádat a ulevit svému smyslu pro správnou věc a i svému svědomí.

Damián je naproti tomu španělským zaříkávačem koní, nutno zdůraznit velmi úspěšný, celosvětově. Je to sebevědomý muž, hlava rodiny a majitel Haciendy a koňského statku v malebné Andalusii. Své emoce se snaží nedávat příliš znát a působit silným dojmem, ale správa o synovi a jeho následné smrti ho velmi zasáhne. Dokonce tak, že zruší světové turné a uzavírá se do sebe. Případné otázky a pomoc okolí kategoricky odmítá.

Oba dva mají své osobní problémy a strasti z minulosti. Při svém setkání jsou k sobě navzájem skeptičtí, zejména Damián o Lindiných úmyslech pochybuje, odmítá ji a nesouhlasí s ničím, co řekne. Zároveň odmítá její snahy o předání dopisu, podání vysvětlení a případné odborné pomoci. V podstatě jí dává za vinu onu zmiňovanou smrt. 

Postupně se jejich vztah uklidňuje, mění se, prostě a vyvíjí se. Vzniká tak pomalá romantická linka, která ale není zas tak prvoplánová nebo jednoduchá.

Kromě romantiky a krásného prostředí s koňmi se v knize objevuje také celá řada silných, vážných témat. Například je to smrt v rodině, úraz a zranění v rodině, psychické vypořádání se s problémy, vysoké nároky kladené na děti jejich rodiči, týrání zvířat.... všechna tato témata jsou ale zmíněna spíše okrajově, nejsou podrobně rozepsána a probírána, ale jistá pozornost je na ně přesto kladena.

Hlavní linkou a nejdůležitější částí knihy je romantická linka mezi hlavními hrdiny. Pomalu se vyvíjí, ale minimálně z počátku není zas tak uvěřitelné. Napřed vztah nic moc a oba se nesnáší a během jednoho dne najednou otočka o stoosmedesát stupňů, a najedou máme objevené city a jiskření.

Velkým pozitivem je nádherní prostředí Andalusie a koňského statku. S tím souvisí popisy prostředí, při kterých člověk úplně cítí sálající horko při odpolední siestě, vůni moře a vítr ve vlasech. Což je naprosto úžasné a nejlepší by bylo podívat se na ona místa. Zajímavé jsou také popisy některých španělských specialit, koní a zacházení s nimi. Já jako někdo, kdo o koních nic neví a nevyzná se v nich ani v péči o ně (a trochu se jich bojí) jsem byla zaujatá a mile překvapená.

Ve vyprávění se oba hlavní hrdinové střídají. V každé kapitole se vystřídají oba pohledy, které jsou graficky dobře a výrazně odlišeny, tudíž je orientace velmi snadná.

Co se týče ostatních postav, objevuje se jich celá řada. Většinou jsou ovšem upozaděny, jen se mihnou a není jim věnován přílišný prostor. Menší výjimkou jsou členové Damiánovy rodiny, o kterých budou další díly série.

Celkově mě kniha mile překvapila a čtení jsem si užila, byť se mi určité aspekty autorčiny tvorby tolik nezamlouvali. Příběh je milý, příjemný, romantický, se skvělou atmosférou a prostředím a závěr, přestože je trochu klišé, stojí za to. K takové knize pozitivní konec prostě patří.

Obálka knihy je naprosto nádherná a byla prvním, co mě zaujalo. Asi bych po ní sáhla, i kdyby se mi anotace tolik nezamlouvala. Povrchní, ale je to tak.