Srdce Knih: Recenze: Alex, léto a já

Autor: Emily Henryová

Název originálu: People We Meet in Vacation

Počet stran: 368

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání v ČR: 2022

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Metafora!

Oficiální anotace:

Poppy a Alex, Alex a Poppy. Nemají vlastně vůbec nic společného. Ona je jak z divokých vajec, on nosí béžové kalhoty. Ona má neuhasitelnou touhu cestovat, on radši sedí doma s knížkou. Ale nějak se stalo, že od jisté památné společné jízdy domů ze studií jsou z nich nejlepší kamarádi.

Většinu času žije každý jinde – ona v New Yorku, on v jejich rodném městečku –, ale už deset let spolu každý jezdí rok na úžasnou dovolenou. Nebo spíš jezdili. Před dvěma lety se totiž všechno zhroutilo a oni spolu od té doby nepromluvili.

Poppy má vlastně všechno, co by chtěla, ale ničí ji rutina. Když se jí někdo zeptá, kdy byla naposledy doopravdy šťastná, ví naprosto jistě, že to bylo na té poslední nešťastné dovolené s Alexem. A tak se rozhodne svého bývalého nejlepšího kamaráda přesvědčit, že by si spolu měli vyjet ještě jednou a všechno si vysvětlit a vyříkat.

Alex jako zázrakem souhlasí – a ona má teď týden na to, aby všechno napravila. Kéž by se ale mohla vyhnout jedné jediné věci, která visela ve vzduchu už od začátku jejich přátelství! Co by se asi tak mohlo pokazit?

Moje hodnocení:

Kniha Alex, léto a já je, jak už název napovídá, příjemným odpočinkovým čtením. Ačkoliv je v názvu léto, není podmínkou číst knihu právě v tomto období. Hlavní jsou zejména vztahy mezi postavami.

Sledujeme dvojici hlavních postav Poppy a Alexe. Přičemž Poppy funguje také jako vypravěčka příběhu. Vše je tedy nahlíženo z jejího pohledu. Je to zvláštní postava. Extrovertní, bláznivá, upovídaná, ale přátelská. Přesto se často cítí být sama i v přeplněné místnosti lidí. V životě chce něco dokázat a ukázat sobě i ostatním, že za to stojí. S sebou si nese traumatické zážitky ze střední školy... mimo jiné se i proto nerada vrací do rodného města. Poppy je postava plná protikladů se zvláštní povahou.

Oproti tomu Alex je jejím pravým opakem. Je tichý, inteligentní, věčně zadumaný, velmi vysoký (zatímco Poppy je obzvláště malá) a nerad projevuje své city na veřejnosti. Je extrémní případ introverta. Jak to tak bývá, protiklady se přitahují a tihle dva se stávají nejlepšími přáteli i přes všechny své rozdíly. Jejich náhodné setkání na školním večírku a zjištění, že oba pocházejí ze stejného města, je stmelilo víc, než se na první pohled mohlo zdát.

Ačkoliv jsou každý jiný a jejich životy se postupem času liší stále více, mají jednu tradici, kterou dodržují za každou cenu. Společně se každý rok v létě vydávají na letní cestu. Dovolená, výlet... prostě něco, co si mohou užít jen spolu. Při poslední cestě před dvěma roky se ale stalo něco, kvůli čemu spolu už nemluví. Až do teď. Tento rok je Poppy odhodlaná vše napravit.

V knize se střídají dvě časové roviny. Současnost, kdy se Poppy s Alexem pomalu znovu dávají dohromady a snaží se zažehnat krizi a minulost. V minulosti se jedná o retrospektivní vsuvky z minulosti, konkrétně ze všech dovolených. Vyprávění začíná odzadu, tedy 10 let zpátky. Na začátku každé části je zmíněno před kolika lety se ocitáme. Kapitoly se střídají, vzpomínku na minulost následuje současný vývoj situace. Jde to velmi pomalu, ale pomalu se vysvětluje, jaké je jiech přátelství a jaké mají mezi sebou city, i to, proč jsou jací, jsou. Postupně se dostáváme k tomu, co se vlastně stalo před dvěma lety v Chorvatsku. Tento koncept funguje velmi dobře a podle mého je dost originální.

Kromě hlavní dvojice se v knize objevuje i celá řada dalších postav, které ale nejsou moc popsané. Spíše se jedná jen o okrajově zmíněné osoby, jako jsou rodiny, přátelé, krátce zmíněni i partneři v průběhu let, lidé které potkají na cestách... Hlavními aktéry jsou jednoznačně Poppy s Alexem.

Musím přiznat, že první cca třetina se mi tolik nelíbila a měla jsem problém ponořit se do děje a porozumět postavám. Poté ale nastal bod zlomu, vše bylo vše v pořádku a čtení šlo samo. Celkově je příběh napsaný velmi čtivě, poutavě a příjemně. Zajímavě je vykreslené přátelství, které může i nemusí být něco víc. Zároveň se ukazuje, že potlačované city, nebo city, které si nechceme přiznat, nikdy nepřinesou nic dobrého.

Zhruba před rokem jsem od autorky četla knihu Letní sázka, která se mi líbila nepatrně více. Ale obě dvě knihy může s klidným srdcem doporučit. V tomto případě mě zejména druhá polovina a závěr hodně dostaly.

Obálky knihy není vůbec špatná, ale výrazně mě neoslovila. (kdo četl, tuhle větu jistě pochopí.) :)