Recenze: Láska, moc a intriky: Královny a jejich milenci

Autor: Helga Thoma

Název originálu: Liebe, Macht, Intrige

Počet stran: 255

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání v ČR: 2001

Oficiální anotace:

Mimomanželské vztahy několika evropských panovnic a mocenské ambice jejich favoritů.
Dokonalá znalost reálií, které jsou zpracovány velmi přitažlivou, téměř beletristickou formou. Známé historické postavy jako aktéři milostných příběhů a často též oběti mocenských intrik.

Moje hodnocení:

Historický román, který beletristickou formou podává výpovědi o několika významných královnách a panovnicích, jejichž osud nebyl naplněn pouze štěstím.

V knize se objevuje šest vládkyň z průběhu dějin a všechny mají společnou jednu věc. Jejich manželé jim "nevyhovovaly" a tak si našli milence, rádce, prostě někoho, kdo by jim aspoň trošku rozuměl a pomohl, vypořádat se s jejich nelehkou situací. Bohužel i tak měly některé dámy smůlu a vybraly si člověka, kterému šlo spíše o tituly, slávu a pocty, než o samotné ženy.

Jako první se mluvilo o královně, kterou většina historických knih začíná. O Alžbětě I., která je známá díky svému odmítání a nechuti ke sňatku jako Panenská královna. To ale neznamená, že neměla přítele mimo svazek manželský. Byli jimi Robert Dudley a mnoho let později Robert Devereux. Toto je přesný příklad toho, když muž lační více po moci, než po ženě samotné.

Další byla Anna Rakouská, o které jsem osobně moc nevěděla. (pokud to někomu pomůže: jedná se o královnu z doby tří mušketýrů). Její soužití s manželem francouzským králem Ludvíkem XIII. rozhodně nebylo šťastné a tak Anna našla lásku jinde. Přesněji u kardinála Julese Mazarina. V tomto případě byla láska z velké části opětovaná.

Ruská carevna Kateřina I. Veliká je slavná samozřejmě proto, jak dobře dokázala Rusku vládnout a obnovit a vytvořit mnohé. Druhý její známý povahový rys je jistá promiskuita a neřízená láska. Za dobu své vlády měla nespočet milenců, tři z nich se ale dají označit jako něco víc než je chvilkové poblouznění. Byly jimi  polák Stanislav August Poniatowski, voják Grigorij Orlov a nejznáměnšjí rádce Grigorij Potěmnkin.

Ani Karolína Matylda Dánská nebyla se svým manželem Kristiánem VII. šťastná a tak si našla náhradu doktora Struensee. Bohužel pro Karolínu Matyldu, ona nebyla tím co Struensee přitahovalo.

Zajímavá část knihy patřila Marii Antoinettě, jejímu manželovi Ludvíku XVI. a jejímu obdivovateli (vzdálenému) hraběti Fersenovi. Podle autorky byl jejich vztah čistě platonický. Co se ale výrazně řeší, je povaha Marie Antoinetty, která rozhodně nebylo tak frivolní jak se říká. Ze začátku možná ano, ale změnilo ji mateřství a prožité hrůzy. Na sklonku života se v silné a chování podobala spíše své matce Marii Terezii.

Poslední Marie Luisa Španělská a její milenec Manuel Godoy, naprosto zastínili skutečného vládce Karla III., který byl lehce mozkově jednoduší. Ani v tomto případě se nejednalo o nezištnou lásku, ale o boj o moc. Doslova.

Všechny životní příběhy byly něčím zajímavé. Dozvěděla jsem se mnoho nových informací, které jsem dosud nevěděla. O osobách, které jsem znala, i o těch o kterých jsem nikdy neslyšela například o Marii Luise Španělské. Určitě se jedná o hodně zajímavé realistické čtení. Autorka dokázala příjemně skloubit skutečné historické reálie a příběh, který je velmi čtivý.

Pro milovníky historie je kniha jistě naprosto ideální. Ale i pro ty, kdo historii příliš neholdují, nemusí být vůbec špatná. Příjemnou beletristickou formou se dozvídáme nové skutečnosti ani nezjistí jak.

Obálka knihy se mě osobně moc nelíbí. Je na ní vyobrazena Alžběta I. Tudorovna, které je věnován úsek knihy. Po ostatních panovnických ale není ani vidu, tudíž může být obálka trochu matoucí.