3x mini recenze: Měsíce, Stoletý kalendář, Melancholická pouť

Autor: Karel Toman

Název originálu: Měsíce

Počet stran: 30

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Československý spisovatel

Rok vydání v ČR: 1966

Oficiální anotace:

12 básní – každá o jednom měsíci v roce; oslava domova, společenství lidí, tradice života, české historické tradice.

Moje hodnocení:

Krátká sbírka, která obsahuje přesně 12 velmi kratičkých básní. Každá z básní je vždy zaměřená na jeden měsíc v roce, který popíše originálním způsobem, ve většině případů souvisejícím s lidovými pracemi a oslavami, které se v tomto měsíci dějí. Postupně se autor snaží přiblížit celý rok s jeho tradicemi, životem, zrodem, ale i umíráním...  Poprvé byla sbírka vydána na konci 1. světové války 1918, takže se jedná o vlasteneckou poezii. Autor ve svých básních vybízí k laskavosti a dobrotě srdce a ukazuje na nositele naděje v tehdejší společnosti - prostý lid.

Přestože se jedná o útlou sbírku, je v ní obsaženo mnoho "druhů" poezie. Přírodní lyrika v březnu, básně inspirovány významným výročím v červenci inspirováno upálením mistra Jana Husa, dělnická proletářská poezie v květnu, intimní verše v červnu, nebo poezie inspirována venkovskými činnostmi v srpnu, kdy se slaví dožínky.

Verše se opravdu snadno a rychle čtou, je u nich ale potřeba přemýšlet. Sama musím uznat, že jsem všechny motivy obsažené v textech nenašla a až po výkladu díla, jsem si říkala jak je to vlastně jasné a snadno viditelné. I když téma sbírky zní zajímavě, mě během čtení zas tolik nechytlo. Chybělo mi něco, co by mě více zaujalo, nadchlo nebo chytilo za srdce.

Autor: Karel Toman

Název originálu: Stoletý kalendář

Počet stran: 34

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Československý spisovatel

Rok vydání v ČR: 1966

Oficiální anotace:

Poslední Tomanova sbírka. Do popředí zde vstupuje napětí domova a tuláctví.

Moje hodnocení:

Dílo vzniklé v závěrečné fázi autorova života, což je na stylu psaní více než patrné. Oproti předchozí sbírce Měsíce je snadněji čitelná a pochopitelná a má v sobě to něco, co nutí k zamyšlení.

Zásadním tématem, které autor zpracovává je tuláctví a také cesty po světě. Na to konto autor popisuje osoby, které sice žijí v České republice, ale jejichž poměry se nemění a ustrnuly na mrtvém bodě. Je vidět, že se autor snaží o návrat ke své předválečné tvorbě. Řeší závažná témata, jako jsou vztahy v rodině i všeobecné mezilidské vztahy, nebo dopad 1. světové války na obyvatelstvo. Nevyhýbá se ani revoluci v Rusku.

Co se mi líbilo, bylo vysvětlení a odhalení podstaty buřičství (skupiny Buřičů, do které autor náležel). Podle sekundárních textů a kritiků, je právě tato sbírka východiskem poznání autorovy tvorby. Jak už název napovídá, sbírkou prostupuje motiv světla a života.

Přestože nejsem autorovým velkým fanouškem, tahle sbírka se mi líbila. Jako vždy mě některé básně zaujaly víc jiné měně, ale ve výsledku jsem spokojená a vylepšila jsem si pohled na autorovu tvorbu.

Obálka knihy zobrazuje jednotlivá znamení zvěrokruhu. Jedná se o poukázání na obsah knihy, čímž jsou Měsíce a Stoletý kalendář. Obě sbírky mají co dočinění s rokem a koloběhem života, takže je motiv znamení pochopitelný. Kdyby byl ale trochu lépe zpracován, nezlobila bych se.

Autor: Karel Toman

Název originálu:  Melancholická pouť

Počet stran: 54

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: František Borový

Rok vydání v ČR: 1930

Oficiální anotace:

Obdoba Torza života; inspirace z cest po Evropě (Vídeň, Berlín, Holandsko, Anglie, Paříž).

Moje hodnocení:

Ještě s jednou sbírkou jsem dala autorovi šanci, a dobře jsem udělala. Tahle je bezkonkurenčně nejlepší z celé tvorby Karla Tomana (co jsem zatím měla možnost přečíst).

Jak už je z názvu patrné, prostupuje celou sbírkou jistá melancholická nálada, tóny smutku a stesku po domově. Je to tím, že i zde autor pokračuje v popisech svého tuláckého života a cest po západní Evropě, zejména po Francii. Na cestách je, tak jako správný básník tehdejší doby a své skupiny, bez peněz v prostředí vyhnanců, proletářů a bohémů.

Básně se opravdu velmi dobře čtou a donutí člověka k zamyšlení, což je podle mě cílem poezie. Myslím, že četbu Tomanova díla by bylo ideální zahájit právě touhle sbírkou, která čtenáře navnadí, naláká a jistě aspoň trošku zaujme.

Obálka knihy není ničím výjimečná, nebo zajímavá. Na mě působí možná až lehce depresivním dojmem.