Recenze: Útočiště

Autor: Jérôme Loubry

Název originálu: Les Refuges

Počet stran: 344

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání v ČR: 2020

 

 

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Metafora!

 

Oficiální anotace:

Jediná možnost, jak přežít, je uniknout...

Co skrývá tajemný ostrov? A co skrývá lidská mysl?

Sandrine, která se před nedávnem přistěhovala do Normandie, dostává výzvu od notáře, aby si zajela převzít osobní věci z domu po své zemřelé babičce – svérázné ženě, jež žila osaměle na maličkém ostrově nedaleko pobřeží a odmítala se stýkat s dcerou i s vnučkou. Sandrine vystupuje z lodi na šedivém, chladném ostrově a setkává se s hrstkou obyvatel, starých lidí žijících v téměř naprostém odloučení od civilizace. Všichni jí popisují babičku jako milou a laskavou ženu, tedy obraz daleký tomu, co o ní Sandrine vyprávěla matka. Na ostrově vládne podivná atmosféra. Stačí pár hodin, aby si Sandrine uvědomila, že zdejší obyvatelé skrývají nějaké tajemství. Cosi, z čeho mají hrůzu. Proč tedy odtud nikdo z nich neodjede? Co se stalo s dětmi z prázdninového tábora, narychlo uzavřeného v roce 1949? Namísto odpovědí je mladá žena po několika dnech nalezena, jak bloudí po pláži na pevnině s oblečením zmáčeným krví, která není její… Román získal cenu za nejlepší francouzský román roku 2019, která se uděluje na každoročně konaném literárním festivalu detektivek v Cognacu.

 

Moje hodnocení:

Kniha Útočiště je pro mě něčím výjimečným. A to ze dvou prostých důvodů: je to pro mě opravdu velké vybočení z obvyklého žánru, který vyhledávám a hlavně je to opravdu výrazný psychologický thriller, nad kterým je čtenář nucen dlouho po dočtení uvažovat.

Na začátku je ještě třeba důrazně zmínit, že já thrillery příliš nečtu, takže nemám tolik s čím srovnávat, což se na mém hodnocení možná také trochu podepíše. 

Jak už je zmíněno v anotaci, sledujeme mladou dívku Sandrine, která odjíždí po smrti své babičky na záhadný tajemný a děsivý ostrov, kde se má vypořádat s babiččinou závětí. Ve výsledku to ale rozhodně není vše, s čím se Sandrine bude muset vypořádat. Postupně se před námi otevírá její nitro a záhadné myšlenkové pochody. Právě v postavě Sandrine je psychologie člověka propracovaná do nejmenších podrobností a je úžasné sledovat všechno to, co se v mysli člověka může odehrávat. 

V podstatě všechny charaktery, které se v knize objeví (a že jich není málo) jsou bravurně vykreslené, co se psychologie postav týče. Jejich chování je reálné, uvěřitelné a právě to je výsledku nejvíce děsivé.

O obsahu knihy toho moc povědět nejde. Úžasná je právě ona nevědomost, se kterou čtenář vstupuje do příběhu a postupně se mu odhalují nepochopitelné a nečekané zvraty. Právě zásadních nečekaných zvratů je v knize hned několik a věřím, že téměř nikdo je dopředu čekat nebude. Já sama jsem si hned několikrát říkala "Aha, to dopadne takhle!" a pak následovalo něco neskutečného, co naprosto zničilo moje představy a přeneslo celý příběh do úplně jiných kolejí. Závěr a závěrečné rozuzlení jsem opravdu ani ve snu nečekala a popravdě by mě něco takového ani nikdy nenapadlo.

V jedné recenzi jsem četla, že kniha je v podstatě spojením několika "samostatných" částí, ze kterých by se daly vytvořit samostatné knihy. S tímto tvrzením můžu jedině souhlasit. Obdivuji autora, že zavrhl možnost více knih a vše napsal do jedné. Jsem si jistá, že udělal dobře.

Co je ještě třeba zmínit, jsou určité druhy nepříjemných scén. Nejde jen o psychiku postav, ale v určité části knihy jsou poměrně brutální scény, které nemusí slabším povahám udělat dobře. Já sama nejsem na takovéto čtivo zvyklá a zvládla jsem vše přečíst poměrně v klidu. Je ale lepší být alespoň rámcově připraven.

Útočiště je kniha, která čtenáře pohltí od první strany a nepustí až do překvapivého konce. Je to kniha plná zvratů, záhad mysteriózních a děsivých momentů. Po přečtení jsem nadšená, ale také zmatené. Tento čtenářský zážitek budu ještě dlouhou dobu zpracovávat. Vůbec mě nepřekvapuje ocenění, které kniha vyhrála. Jsem si jistá, že si ho plně zaslouží. 

Jsem toho názoru, že povedený psychologický thriller se pozná jednoduše. Chválí si ho jak milovníci žánru, tak i čtenáři jako já, kteří se v něm tolik nevyznají a nepohybují se tolik ve světě thrillerů. Což u této knihy funguje.Kromě čtenářského zážitku mi kniha dala ještě něco, a to, že se mám více pouštět do neprobádaného území jiných žánrů a zkoušet nové knihy, které nepatří do mé obvyklé komfortní zóny.

Obálka knihy na mě osobně udělala dojem a už sama o sobě probouzí nepříjemný tísnivý pocit a spoustu otázek.

 

 

Knihu si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.