Srdce Knih: Recenze: Třetí polovička

Autor: Carola Loveringová

Název originálu: Too Good to Be True

Počet stran: 368

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2021

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Cosmopolis!

Oficiální anotace:

Když ji její přítel Burke požádá o ruku, Skye Starlingová se vznáší na obláčku štěstí. Je chytrá, krásná a pochází ze zámožné rodiny, a tak to na první pohled vypadá, že jí leží celý svět u nohou. Ve skutečnosti však bojuje s obsedantně kompulzivní poruchou, která jí zabraňuje navazovat milostné vztahy. Ale Burke – pohledný, starší a emocionálně vyzrálý muž – tvrdí, že ji chce… navždy!

Akorát že Burke není tím, za koho se vydává. Je šťastně ženatý a Skye jen využívá pro své vlastní záměry. Aniž by postřehla, že se řítí do záhuby, začne Skye plánovat svatbu a Burke zatím svůj plán vypracovává k naprosté dokonalosti. Jenže dokonalý plán prostě neexistuje a neexistuje ani jedna pravda.

Moje hodnocení:

Kniha Třetí polovička je napínavý příběh s prvky thrilleru a ve své podstatě i romantiky, ale v jiné formě než je obvyklé. Nápis na obálce je myslím všeříkající: Jeden milostný příběh. Dvě manželství. Tři verze pravdy. A přesně tak to je.

Sledujeme tři hlavní postavy, Skye, Burka a Heather. Tito lidé jsou zcela odlišní, každý žije v něčem jiné, má své vlastní odlišné rodinné zázemí, přání a sny, pro které je ochoten udělat opravdu leccos. Ve vyprávění se po kapitolách střídají všichni tři a předkládají svoji verzi pravdy o událostech, které se staly. V částech Burka jsou použity převážně deníkové zápisky, a u Heather je několik retrospektivních vsuvek do minulosti, díky nimž se hodně vysvětluje ze současné motivace, chování a pocitů.

Skye, je velmi zajímavě popsána zejména díky své obsedantně kompulzivní poruše (rituální klepání). Celkové vysvětlení podstaty poruchy, jejích úskalí, spouštěčů a problémů, které v běžném životě přináší, se autorka zhostila velmi dobře a vše logicky popisuje. Díky tomuto problému se už tak zajímavá postava stává ještě lidštější a čtenář si ji oblíbí. Přesto, že se jedná o dívku z bohaté rodiny, nepůsobí nepříjemným, nebo nafoukaným dojmem, neboť kvůli své poruše si prožila už všemožné strasti.

Burke je specifickou postavou, u které není jasné, zda je kladná nebo záporná. Napřed to vypadá tak, potom tak. Já sama jsem k němu postupně začala cítit jisté sympatie a možná až sounáležitost a nebrala bych ho jako čistého záporáka. Na něm se ukazuje, že svět není černobílý a někdy nás okolnosti zavedou i tam, kam sami nechceme, ale nemáme na výběr.

Poslední Heather se od ostatních liší stylem vyprávění. Je jiné, zvláštní a v podstatě se z minulosti posouvá do současnosti. Postupně se ukazuje, jak moc je vše špatně. Její pohled na věc je rozhodně také zajímavý, ale jako postava mi k srdci opravdu nepřirostla, právě naopak.

Propojením těchto tří odlišných osob, dostala autorka specifický příběh, který je zamotaný, nejasný, se spoustou otazníků.

Co je ale třeba zmínit je prvních cca 100 stran, během nichž jsem se nemohla začít a upřímně jsem ani zcela nechápala, co je na knize tak zajímavého... Po tomhle pomyslném mezníku jsem se ale do příběhu začetla a jen stěží jsem se mohla odtrhnout. Chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Čtení je návykové a kapitoly končí tak otevřeně.

V průběhu příběhu se toho změní celá řada, objevují se nečekané informace i dějové zvraty. Stejně tak konec je nečekaný. Nebo minimálně mě osobně překvapil. Několikrát jsem si všimla, že je označován jako moc sladký a nereálný, ale mě se líbil. Právě to romantické, možná nereálné zakončení zahřálo u srce a knihu zjemnilo. Neměnila bych ho.

Autorka má zajímavý styl psaní, spíše popisný, místy až zdlouhavý. I zásadní okamžiky popisuje spíš pomalejším tempem, na které je třeba si přivyknout. S touto pomalostí korespondují také poměrně dlouhé kapitoly, které jsou někdy na škodu.

Ve výsledku ale můžu říct, že jsem poměrně spokojená. Rozhodně se jednalo o zajímavý a originální příběh, který toho v sobě ukrývá víc, než se může zdát na první pohled. Důležité je ale prokousat se první třetinou knihu, pak už jde čtení samo.

Obálka knihy je krásná a upoutala mě na první pohled. Ačkoliv spojitost s obsahem příliš nevidím, líbí se mi a působí na mě stejně jako obsah takovým zvláštním dojmem.