Recenze: Poslední knihkupectví

Autor: Madeline Martinová

Název originálu: The Last Bookshop in London

Počet stran: 304

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2021

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Cosmopolis!

 

Oficiální anotace:

Grace Bennettová přichází v srpnu 1939 do Londýna a sní o novém začátku. Skončí ale jako pomocnice v malém zaprášeném knihkupectví. A to je problém – obchodu sice rozumí, jenže na čtení zatím nikdy neměla čas. Pak jí jeden milý mladý muž představí Hraběte Monte Christo a je z toho láska. Grace dočista propadne knihám a příběhům, které ji odvádějí od stále hrozivější situace. Muži odcházejí do války a mnozí se už nevrátí, děti jsou evakuovány na venkov a z nebe padá zkáza, která obyvatele připravuje o domovy, obživu i blízké.

A když jednou v krytu vyděšená sousedka požádá Grace, aby četla nahlas, stanou se z toho pravidelná setkání s příběhy, která pokračují v prostorách knihkupectví. Z posluchačů se stanou přátelé, které spojuje nejen útěcha nacházená v síle slov, ale také ochota podat pomocnou ruku a nenechat druhého padnout.

Moje hodnocení:

Kniha Poslední knihkupectví je příběhem o lásce ke knihám a čtení, silných citových poutech a schopnosti Londýňanů poprat se s těžkou situací za 2. světové války. 

Hlavní postava a zároveň vypravěčka, kterou sledujeme je Grace Bennetová. Ta, spolu s nejlepší kamarádkou Viv, přijíždí do Londýna k dávné přítelkyni Graceiny matky, za lepším životem. Bohužel doba to není příliš šťastná, neboť se schyluje k válce. Grace je rozhodně spíše introvertnější dívka, tichá a pracovitá. Záleží jí na druhých a její soucit a laskavost je někdy až přehnaně silný. Získává práci v zaprášeném starém a strašlivě neuspořádaném knihkupectví u pana Evanse. Na první pohled práce za trest se stává požehnáním a pomocí v nadcházejících těžkých časech. 

Grace je nejpodrobněji popsaná postava, ale i další méně výrazné, stojí za povšimnutí. Kamarádka Viv je naopak akční, excentrická a upovídaná. Přesto se smyslem pro povinnost ke svým blízkým i ke své vlasti. Pan Evans, na první pohled nepřátelský bručoun, ale uvnitř člověk s dobrým srdcem, kterému přítomnost přátelské laskavé duše pomáhá otevřít se. Paní Weatherfordová, u niží dívky bydlí. Laskavá, mateřská a pečující osoba. A celá řada dalších zajímavých postav, které jsou reálně popsány a rozhodně ne všechny působí tak kladně a příjemně, jako výše zmíněné. Ačkoliv jsem zmínila Grace jako nejvíce rozepsanou, uvítala bych podrobnější pohled do jejích myšlenek a charakteru.  

Celá kniha je prodchnuta láska ke knihám a čtení. V knihkupectví, v protileteckém krytu... Častá jsou knižní doporučení. V podstatě někdo pořád čte. Grace svou lásku ke knihám teprve pomaličku objevuje a její objevování nepatrně souvisí s romantickou linkou. Ta je jasně zřetelná od prvního okamžiku, přesto spíše upozaděná. Zmíněna je jen okrajově. Kniha se zabývá spíše válečnou atmosférou a tematikou. I tak je ale výrazných citů a emocí víc než dost, vesměs se jedná o smutek nebo dojetí, najdou se ale i okamžiky štěstí. Ve výsledku jsem za absenci romantické zápletky ráda. Člověk se více ponoří do příběhu jako takového. 

Ukazuje se, že čtení lidi spojuje a pomáhá jim utéct do jiných světů od strašlivých věcí, které se dějí teď. To je krásná myšlenka prolínající se celým příběhem. 

Zhruba první třetina je pomalejší a rozvleklejší. Osobně jsem měla docela problém dostat se do děje. Dokonce jsem ji proložila jinou knihou, což běžně nedělám. Evidentně to ale pomohlo, protože poté jsem se do příběhu dostala a čtení jsem si vyloženě užívala. 

Jedná se o krásný příběh, prodchnutý knihami, ale i strachem z války a bombardování Londýna. Schovávání v protileteckých krytech, práce civilní obrany, příděly, strach.... ale samozřejmě také naděje, láska a lidská sounáležitost. Zajímavé je nahlížet na válku z pohledu prostých lidí, kteří řeší každodenní starosti v zemi účastnící se vojenského konfliktu. Prostě strasti a strach teď a tady, neví nic o zákulisních dohodách, o tom co bude dál. Člověk, i když teď už ví, se děsí spolu s nimi a prožívá každý nálet. Zmínit musím závěrečnou část, cca dvě poslední kapitoly. Ty jsou opravdu dojemné, ale v pozitivním smyslu slova. Téměř mi i slza ukápla. Opravdu citlivé, laskavé a velmi dojemné.

Styl autorky mi vyhovoval, jediné co bych vytkla, jsou na můj vkus zbytečně dlouhé kapitoly. Nebránila bych se jejich zredukování.

Obálka knihy je krásná a ukazuje vše, co je třeba. Žena je jistě Grace, v pozadí Big Ben jako připomínka a symbol Londýna a samozřejmě nesmí chybět knihovna, která prostupuje celým příběhem.

Knihu Poslední knihkupectví si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.