Recenze: Slečny

Autor: Anna Gaёlle-Huon

Název originálu: Les Demoiselles

Počet stran: 304

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání v ČR: 2021

 

 

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Metafora!

 

Oficiální anotace:

Kouzlo svobody, báječná doba charlestonu a přátelství několika výjimečných žen

Patnáctiletá Rosa se vydává na nebezpečnou cestu přes Pyreneje jako jedna z „vlaštovek“, chudých španělských dívek putujících jednou ročně za prací. V Mauléonu, na francouzské straně Baskicka, touží nejen najít práci jako šička espadrilek v místní továrně, ale také vpustit do svého života i trochu dobrodružství.

Rozhodnutí vydat se za svobodou ale draze zaplatí... Během dramatické cesty přijde o svou sestru a v Mauléonu se nakonec ocitá úplně opuštěná. Záhy však potkává „slečny“, tři tajemné bohaté ženy, žijící uprostřed baskického venkova v domě plném knih, hudby a šampaňského. Svobodné, zářivé, nespoutané. Okamžitě Rosu přijmou mezi sebe a nabídnou jí domov – s jedinou podmínkou, že musí mít svou vlastní práci.

Kdo vlastně jsou nekonformní, nezařaditelné a tak rozdílné Colette, Thérèse a Véra? Jaká tajemství ukrývají? Světácké slečny vlastně nikdy neměly zkřížit Rosinu cestu... A přesto jí změnily život.
A Rosa zjišťuje, že kromě šikovných prstů na šití má i talent představit si a nakreslit úplně nové modely espadrilek. V kouzelném světě charlestonu, drahých rób, ale i tvůrčího, svobodomyslného přístupu ke světu objevuje samu sebe i vášně svého života...

Moje hodnocení:

Kniha Slečny je historickým románem z nepříliš známého období dějin. Konkrétně já jsem vůbec netušila, že něco takového probíhalo a všechny ženy/vlaštovky obdivuji. 

Jak už jsem nakousla místo, v němž se ocitáme je španělské Baskicko. Není zde příliš možností vydělat si peníze, proto každoročně skupina mladých žen a dívek podniká nebezpečnou a tajnou cestu přes Pyreneje do francouzské části Baskicka, konkrétně města Mauléon. Zde jsou zaměstnávány jako šičky espadrilek (bot) v místní továrně. Pro Španělky je to jediná možnost, jak si naspořit peníze, zakoupit výbavu, případně i najít vhodného muže. Tyto vlaštovky, jak se Španělkám říká, jsou ale zaměstnavateli vykořisťovány a vykonávají tu nejhorší práci. I přesto se každoročně objevují nové a nové vlaštovky.

Jednou z nich je i hlavní hrdinka Rosa. I ona se vydává na nebezpečnou cestu a draze se jí vymstí. V cizím městě se ocitá sama, bez přátel, bez rodiny... neví co si počít a jak zvládne ostré tempo v továrně. Naštěstí se jí brzy ujmou v názvu zmiňované slečny, které jí zasvětí do mnoha tajů života a pomůžou jí postavit se na vlastní nohy. 

Rosa mi jako hlavní hrdinka příliš k srdci nepřirostla. Ze začátku spíše naopak. Její myšlenkové pochody jsem ne vždy chápala, nebavilo mi její neustálé fňukání, ačkoliv je třeba říct, že bylo vzhledem k její životní situaci oprávněné. Postupem příběhu a jejím dospíváním mi ale začala přidat stále zajímavější. Ve výsledku bych ji hodnotila jako příjemnou postavu, která není špatná, ale člověku k srdci nepřiroste. 

Kniha mě velmi mile překvapila svým tématem, o kterém jsem do té doby neslyšela. Je skvělé, že autorka zpracovala část dějin, o které se příliš nemluví a rozšiřuje tak čtenářům obzory a znalosti. Styl, kterým je příběh napsán, je také velmi příjemný a dobře se čte. Stránky v podstatě ubíhají jedna za druhou. Jistě na tom má také zásluhu větší velikost písma. Na můj vkus až zbytečné velká...

Co bych knize vytkla je její rychlost vyprávění. Respektive velké časové skoky přes xy let. Příběh začíná v době, kdy je Rose patnáct let a končí zhruba v jejích osmdesáti. Což je opravdu velký časový úsek, na opravdu málo stranách. Některé části Rosina života byly zbytečně povrchně a rychle převyprávěny. Autorka se příliš nezaměřovala na hlubší, podrobnější popisy postav, prostředí, tehdejší situace... ani na Rosin vývoj v průběhu let. Kdyby se nedržela zpátky, více se rozepsala a kniha měla o pár desítek stran více, bylo by to mnohem lepší. Na druhou stranu je třeba kladně ohodnotit to, že se nejedná o sérii, ale je to opravdu samostatná kniha.

Zajímavé je, že se v příběhu kromě řady fiktivních postav objeví i nějaká skutečná, reálná postava z historie. Funguje jako příjemné ozvláštnění a zasazení příběhu do dějin je tak ještě uvěřitelnější. Něco takového se skutečně mohlo stát.

Obálka knihy se mě osobně příliš nelíbí. Je zajímavě zpracovaná a styl jakým jsou ztvárněny postavy je rozhodně netradiční. Mě ale vůbec neláká a dát jen na povrchní stránku, knihu si nepřečtu. Co je naopak naprosto nádherné, je vnitřní část. U každé kapitoly jsou ztvárněny vlaštovky v letu v různém počtu i stylu. Což je úžasná metafora - vlaštovky/Španělky a skutečné vlaštovky.

 

Knihu Slečny si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.