Recenze: Štěstí má barvu levandule

Autor: Pauline Maiová

Název originálu: Das Glück ist lavendelblau

Počet stran: 360

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2021

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Cosmopolis!

Oficiální anotace:

Babička vypadla z okna! Taková zpráva by Penelope, které všichni říkají Pepe, převrátila život naruby, i kdyby už nebyl v troskách. V práci dostala výpověď a od přítele kopačky po telefonu. A tak je vlastně ráda, že se musí postarat o babičku místo toho, aby řešila svůj vlastní život. Hned vyrazí do malého penzionu v Provenci, kde se sestrou trávily u babičky každé prázdniny. Jenže tam jsou už hosté, o které je třeba se postarat, a babička si poleží v nemocnici.

A tak se Pepe s chutí pustí do práce. Mezi péčí o hosty, pečením francouzských dezertů a procházkami po fialových lánech levandule si uvědomí, že je konečně šťastná. Postupně najde sílu dát do pořádku svůj život i vztahy. Uvědomí si, že pravou lásku měla celou tu dobu přímo u nosu?

Moje hodnocení:

Kniha Štěstí má barvu levandule je romantická kniha z nádherného francouzského prostředí Provence, plné slunce, levandule a lásky. Jednoznačně ideální volba na léto.

Hlavní postavou a vypravěčkou příběhu je Penelope, které všichni říkají Pepe. Mě osobně nebyla tahle její přezdívka zrovna sympatická, musela jsem si na ni chvíli zvykat. Sama hrdinka je ale sympatická velmi, jde se do ní snadno vcítit a pochopit její situaci. Do Provence totiž přijíždí z Německa, aby se postarala o babiččin penzion Petite Sorciére. O  nic ale nepřichází, protože ji opustil přítel, přišla o práci a návrat do milované Francie bere jako možnost protřídit si myšlenky, srovnat hodnoty a přijít na to, jakým směrem se bude její život nadále ubírat.

Kromě Penelope jsou zásadními postavami také členové rodiny, tedy sestra Clementiné (Clem), otec a babička. Vše není jen zalité sluncem, ale objevuje se i závažnější téma. Tím je řešení vztahů v rodině, vzpomínání na matku, na dobu dětství a následnou matčinu smrt. Otázka, zda se jednalo o sebevraždu nebo ne a kdo za ni může. I po mnoha letech je stále patrná silná bolest, nedorozumění mezi otcem a dcerou a nevyřčená obvinění. Rodinná záležitost, ačkoliv dobře zasunutá a spící, rozhodně není mrtvá a je třeba ji dříve či později vyřešit.

Dále je třeba zmínit postavy Henryho a Léa. Tito dva hosté penzionu jsou na první pohled přátelští, kouzelní a sympatičtí. Jejich přispěním se mnoho událostí znovu otevře nebo naopak konečně šťastně uzavře. Nutné je zmínit také kocoura Falca, který je nedílnou součástí penzionu.

Samotný příběh je kouzelný, milý, romantický, jednoduše ideální na léto (nejen). Jedná se primárně o odpočinkové čtení, do kterého je ale vsunutá problematika mezilidských, zejména rodinných, vztahů. I když jen okrajově. Stejně tak se objevuje také linka pátrání po událostech z minulosti před několika desítkami let. Nalezené dopisy jsou tajemným vodítkem k tomu, co se před mnoha lety stalo. Kdo je psal a pro koho? Napřed jsem tápala, ale poměrně brzy jsem odhadla, jakým směrem se výsledné rozuzlení bude ubírat. 

Velkým plusem je nádherně pospané prostředí Provence a období počínajícího léta. Hned bych se sama jela podívat. Levandulová pole, francouzská atmosféra, penzion a pečení dobrot. Navíc velmi příjemné a sympatické postavy. V podstatě samé klady. 

Jediné co bych vytkla, je závěr. Ten mi přišel zbytečně moc rychlý a uspěchaný. Byla bych raději, kdyby byly závěrečné události podrobněji rozepsány cca o 20 stran navíc. Klidně na úkor zkrácení některého z popisů v průběhu knihy. Když už jsem u závěru, musím zmínit poslední větu o králíčcích, která byla super a pobavila mě.

Autorka a celá tato kniha mě velmi mile překapily. Čekala jsem romantickou letní oddechovku, kterou jsem také dostala, ale překvapila mě svou čtivostí, příjemnou romantickou linkou a kouzelnou atmosférou. Právě atmosféra a prostředí jsou naprosto bezkonkureční a povyšují knihu o stupeň výš.

Obálka knihy se mi líbí moc. Krásná, jednoduchá, levandulová... na první pohled je z ní cítit atmosféra Provence, levandule a letní pohody. Myslím, že nemohla být vybrána lépe. 

 

 

Knihu Štěstí má barvu levandule si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.