3x mini recenze: Jak být asertivní a říkat ne bez pocitu viny, Srpnovští páni, Hrdinové

Autor: Damon Zahariades

Název originálu: The Art of Saying No

Počet stran: 128

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Grada

Rok vydání v ČR: 2021

 

Oficiální anotace:

Připadá vám, že vás občas lidé využívají? Říkáte často ano, i když byste raději řekli ne? Nevíte, jak druhé odmítnout, aby se neurazili nebo se na vás nezlobili? S touto knížkou se naučíte říkat ne v každé situaci, kdy to budete potřebovat!

S knihou získáváte praktického průvodce, jak si vůči okolí vymezit vlastní hranice a jak rozvinout svou asertivitu, kterou budete potřebovat k jejich udržení. Své známé, členy rodiny, kolegy, šéfy i sousedy přesvědčíte, aby vaše hranice respektovali a uznali vaši osobní autoritu. Překonáte svůj zlozvyk "dělat lidem laskavosti", uvědomíte si 11 hlavních důvodů, proč máme tendenci říkat ano i v situacích, kdy víme, že bychom měli říct ne, a získáte 10 jednoduchých strategií, jak odmítnout druhé lidi citlivě. Naučíte se, proč z vás odmítnutí nedělá špatného člověka (opak je pravdou!).

Jako bonus přidává autor speciální rady, jak říci ne svému manželovi, dětem, přátelům, sousedům, spolupracovníkům, klientům, šéfům, a dokonce i cizím lidem!

Moje hodnocení:

Kniha Jak být asertivní a říkat ne bez pocitu viny není typickou seberozvojovou literatrurou. Naopak je lepší. Autor krásně vysvětluje, jak se stát aserivnějšími; umět říkat ne. Vše dokládá na příkladech z vlastního života, tudíž je jasně patrná, a on to i několikrát zmiňuje, že sám měl v dřívějších dobách problémy s odmítání žádostí od lidí kolem sebe.
Nejedná se o direktivní "udělej tohle a tohle", spíš jde o doporučení, rady a nápady, jak si zjednodušit a zpříjemnit život a jak beze strachu říkat ne. Nejprve se autor zaměřuje na obecný popis asertivního chování v přímém kontrastu s agresivním odmítáním, poté předkládá několikero typů a pouček na to, a nakonec ukazuje jednotlivé strategie v asetrtivním jednání s kolegy, přátely, rodinou, partnerem...
Mně osobně kniha pomohla k uvědomění si několika věcí. A můžu ji doporučit každému, kdo se někdy cítil zahnaný do kouta a měl problém se slovně ubránit.
Obálka knihy je skvělá a nápaditá. V jednoduchosti je krása a v tomhle případě to rozhodně platí.

 

Autor: Vladimír Neff

Název originálu: Srpnovští pání

Počet stran: 448

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Československý spisovatel

Rok vydání v ČR: 1980

Oficiální anotace:

Románová kronika z doby posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského, zachycující život šlechty a poddaného lidu v kraji mezi Sázavou a Vltavou. Na osudech tří generací smyšlených pánů ze Srpna - Odolena, Epíka, Křišťana je vylíčena bouřlivá doba německé kolonizace, doba nájezdů a válek o českou a císařskou korunu se všemi zvyky, obyčeji, způsobem života i myšlení a s celou politickou a hospodářskou situací. Dílo, ve kterém autor záměrně nechává splývat historii s legendou, doložené skutečnosti s výmyslem a které v tomto pojetí je historickým románem a současně jeho ironickou imitací.

Moje hodnocení:

Kniha Srpnovští páni mapuje několik generací jednoho smyšleného rodu, pánů ze Srpna, zasazených do historického období 13. a 14. století (doba vlády Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského...). Propojeny jsou tedy smyšlené části a skutečné hisotrické reálie. Zároveň je poukázáno na život prostého venkovského lidu, jejich bída neznalost, hlad v konstrastu k tomu bohatá vrstva a jeich život na hradech a tvrzích.
Text je psán tak, aby vypadal jako historický. Často se tedy objevují archaismy, historismy, spisovné výrazy, občas zvláštní květnatá mluva. Autorův styl je připodobňován k vančurovskému, s čímž můžu jedině souhlasit.
V podstatě lze říct, že se jedná o historickou ságu o třech významných pánech ze Srpan, Odolenovi, Epíkovi a Křišťanovi. Každý vládne v jinak složitém obdoví, nechce být jako jeho předchůdce, ale dělá chyby, rezignuje a nakonec se stává tím, kým opovrhoval.
Hlavní myšlenkou je podle mě přiblížení daného dějiného období a na příkladu hnutí petrovců (smyšlené předhusitské hnutí) ukázat mentalitu tehdejších lidí a marnou snahu o revoltu, následovanou nepochopením. Příběh je to dlouhý, rozvláčný, místy komplikovaně čitelný. Je třeba se nad textem hodně zamýšlet, číst mezi řádky a znát aspoň základní dějinné souvislosti. Ve výsledku ale můžu říct, že jsem vcelku spokojená. Nečekala jsem to, ale kniha se nakonec líbila. Určitě ale není pro každého.
Obálka knihy se mi naopak nelíbí. A to je ještě jedna z těch lepších...

 

 

 

Autor: Thomas Carlyle

Název originálu: On Heroes and Hero Workship and the Heoric in History

Počet stran: 256

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Rudolf Škeřík

Rok vydání v ČR: 1925

 

Oficiální anotace:

Podtitul: Úcta k hrdinům a hrdinství v dějinách.

Obsah: Hrdina jako božstvo – Odin, pohanství a skandinávské báje; Hrdina jako prorok – Mohamed: Islam; Hrdina jako básník – Dante, Shakespeare; Hrdina knězem – Luther, reformace. Knox, puritánství; Hrdina spisovatelem – Johnson. Rousseau. Burns; Hrdina králem – Cromwell. Napoleon. Moderní revolucionářství.

Přiložen jest portrét Carlylův podle Whistlera.

Moje hodnocení:

Kniha Hrdinové s podtitulem Úcta k hrdinům a hrdinství v dějinách je dílem významného britského historika. V tomto případě se, jak už je podle názvu patrné, zaměřuje na pojímání osobnosti hrdiny v průběhu věků. Představuje několik typů hrdinů, kteří měli podle jeho mínění v dějinách význačné či důležité místo. Svá tvrzení podpírá fakty sociálními, politickými a mnohými historickými srovnáními.
Každá kapitola je vlastně přepisem jedné přednášky, kterou autor uskutečnil. Proto je text místy komplikovanější, náročnějí a různě přeskakuje mezi tématy. Při čtení je třeba se hodně soustředit a sledovat, kterou myšlenkou se autor zrovna zaobírá a kam bude dále směřovat. Často od osoby hrdiny odbíhá a vrací se až po několika stranách.
Přesto bych řekla, že jde o čtenářky poměrně přístupné dílo, která má rozhodně zajímavou výpovědní hodnotu a stojí za zmínku. I přes nelehký jazyk a občasné přeskakování.
Co se obálky knihy týče, není moc o čem mluvit. Přeci jen se jedná o velmi staré vydání.