3 x minirecenze: Lžidimitrij, Čtyři ženy Karla IV., Spartakus

Autor: Nikolaj Michajlovič Karamzin

Název originálu: -

Počet stran: 129

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Vesmír

Rok vydání v ČR: 1926

 

Oficiální anotace:

Příběh Grišky Otrepjeva, který se vydává za zemřelého careviče Dimitrije a za polské podpory je v Moskvě korunován carem. Lžidimitrij je výňatek ze slavného Karamzinova díla Historie Ruské říše.

Moje hodnocení:

Kniha Lžidimitrij vypráví o malé, avšak významné, části ruských dějin. O době, kdy se na ruský carský trůn snažila dostat osoba potulného zběhlého mnicha vydávajícího se za ruského cara Dimitrije a právoplatného následníka.
Vzhledem k tomu, že mám ruské dějiny ráda a zajímají mě, jsem se na knihu těšila. Očekávala jsem vhled do zajímavého oddobí dějin. Bohužel jsem neodstala to, co jsem očekávala a naopak jsem poměrně zklamaná. A to hned z několika důvodů. Tím nejváraznějším je asi samotný autor, který komplikovaně popisuje tehdejší společnost, zvyky a situaci a předkládá všemožné osoby bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení. Pokud se někdo na stoprocent neorientuje v ruských carech a jejich nejbližších rodinných příslušnících i spolupracovnících, bude mít nejspíš problém. Sama jsem se ze začátku cítila docela ztraceně. Navíc je jasně patrný jeho postoj k dané problematice...
Zároveň je dílo (vzhledem k době překladu 1926) napsáno poměrně komplikovaným jazykem plným přechodníků a polovětných konstrukcí... kvůli čemž se nečte úplně snadno.
Ve výsledku můžu říct, že jsem se dozvěděla nějaké nové informace, ale četbu jsem si příliš neužila.
Obálka knihy se mi nijak zvlášť nelíbí a upřímně doteď nechápu, co že to na ní vlastně je?

Autor: František Kavka

Náze originálu: Čtyři ženy Karla IV.

Počet stran: 192

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Paseka

Rok vydání v ČR: 2002

Oficiální anotace:

Královské sňatky.
Práce renomovaného historika. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Moje hodnocení:

Kniha Čtyři ženy Karla IV. je, jak už název napovídá postavena na životě císaře Karla a jeho manželek. Překvapivě je ale inforamcí o jejich životě, názorech a potřebách méně, než jsem čekala.
Děj knihy jde chronologicky od Karlova narození, přes jednotlivé sňatky až do jeho smrti a následně popisuje i několik let poté, kdy vládl jeho syn Václav IV. i to, co se stalo s jeho ostatnímy dětmy. Každé z manželek je věnována jedna část, pojemnovaná po nich a ohraničena jejich životem a dráhou královen/císařoven. Primárně je ale pozornost věnována životu a činům Karla, jeho politickým záležitostem a to jak zahraničním tak královským, jeho názorům, postřehům a sňatkové politice (vlastní i svých dětí, se kterými v této hře šoupal tak, jak bylo zrovna dynasticky nejvýhodnější, což ale nebylo nic neobvvyklého). Otázkou je, jestli vůbec existuje více informací a pramenů o životě těchto čtyř žen, nebo to, co autor předkládá, je vše co známe?
I přesto, že jsem nedostala tolik popisů královen, se mi kniha hodně líbila. Autor píše opravdu čtivě a způsob, kterým předkládá historické události, mi vyloženě sedl. Můžu říct, že jsem se při čtení opravdu nenudila, právě naopak. Navíc jsem se dozvěděla mnoho nového z Karlova života, jeho vlády i politické situace dané doby. A přesně jak píše autor v závěru, podnítil mou zvědavost a zvažuji jeho další knihu věnovanou výhradně Karlovi.
Obálka knihy mě příliš nenadchla a upřímně bych po ní jako takové nesáhla. Podle mě se jedná o takový klasický vzhled knih tohoto žánru (tedy historie a literatury faktu), což je celkem škoda... protože co si budeme povídat, i obálka "prodává".

Autor: Věra Olivová, Pavel Oliva

Název originálu: Spartakus: Povstání Spartakovo a spartakovská tradice

Počet stran: 217

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: STN - Sportovní a turistické nakladatelství

Rok vydání v ČR: 1960

 

Oficiální anotace:

První část knihy historicky líčí poměry v říši římské, vzpoury utlačovaných a zejména jedno z největších povstání otroků, jemuž stál v čele Spartakus. Druhá část je věnována mezinárodní spartakovské tradici a historii spartakiád v ČSR.

Moje hodnocení:

Kniha Spartakus: Spartakovo povstání a spartakovská tradice mě mile překvapila a ač se to na první pohled nemusí zdát, rozhodně má co nabídnout.
Rozdělena je dvě hlavní části. První část se zaměřuje na samotné Spartakovo povstání, jeho osobu jako takovou, okolnosti vzniku povstání, ale i obecně na situaci ve starověkém Římě. Zajímavá je část, která řeší těžké postavení otroků ve společnosti. Řím byl přeci jen v této době čistě otrokářskou společností. Zacházení, tresty a celková životní situace otroků byla z dnešního hlediska (a jistě i z tehdejšího) naprosto otřesná.
Druhá část je orietovaná na spartakovskou tradici a "navazování" na povstání. Jako velký mezník je zmiňováno období kolem revolučního roku 1848 a následně několik dalších povstání, větších či menších, až do 60. let 20. století, kdy byla kniha sepsána. Vzhledem k době, kdy kniha vznikla je patrný ideologický směr, kterým se text ubírá. Často je zmiňována buržoazie a kapitalismus jako původce všeho zla, naopak proletariát, komunismus, třídní boj a revoluce jako nový pořádek a vrchol všeho. Proto je vyzdvihována revoluce v Rusku, kdy se dělníci (novodobí otroci) spojili a svrhli carismus (otrokářskou vyšší třídu). Naopak zajímavý je pohled do meziválečného německa na skupinu Spartakus, která svým způsobem souznila s ideály dávného Spartaka.
Člověk si musí odmyslet ideologický směr díla a zaměřit se čistě na osobu Spartaka a jeho odkazu, myslím že pak má kniha co nabídnout.
Pokud jde o obálku knihy, ta asi komentář nepotřebuje... lákavě opravdu nepůsobí.