Recenze: Cizinka v Paříži

Autor: Joanna Reesová

Název originálu: The Hidden Wife

Počet stran: 490

Série: Dívka na útěku

Díl v sérii: #2

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání v ČR: 2020

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Metafora!

Oficiální anotace:

Paříž, 1928

Po útěku z Londýna do kontinentální Evropy si Vita Caseyová zařídila nový život: nechce k sobě přitahovat pozornost, a tak pracuje jako garderobiérka v kabaretu, kde s frivolním tanečním souborem vystupuje její přítelkyně Nancy.

Společně objevují vzrušující svět divokých večírků, jazzu a drog. Navzdory zábavnému, požitkářskému životnímu stylu však Vita touží po řádné profesionální dráze a návratu ke svému snu navrhovat spodní prádlo.
Když se jí naskytne příležitost pracovat pro proslulou návrhářku Jenny Sacerdoteovou, Vita po ní bez rozmyslu skočí a setkává se se zcela jinou sortou pařížské společnosti... a zanedlouho na tom nejpřekvapivějším místě vykvete romantický vztah.

Nancy, ponechaná sama sobě, však upadá do drogové závislosti a Vita musí svou kamarádku zachránit. Může ale opravdu věřit všem, kteří jí nabízejí pomoc? Vždyť doma v Anglii stále žijí lidé, kteří si přejí její krach, a chtějí, aby zaplatila za minulost, před níž utekla. A nezdráhají se ji pronásledovat i za do města světel...

Moje hodnocení:

Kniha Cizinka v Paříži je druhým dílem série Dívka na útěku, která spojuje prostředí módy, historie a nevázaného nočního života v kabaretech.

V podstatě přímo navazuje na události, které se odehrály na konci minulého dílu. Vita s Nancy úspěšně utekly do z Londýna za nepříjemných děsivých okolností a ocitají se v Paříži. Přestože si zařídily jakési ubytování i práci, nejedná se o nic luxusního a Vitiny sny jsou pohřbeny hluboko pod existenciálními starostmi a neustálým hlídáním Nancy, které pařížský noční život a práce tanečnice v kabaretu příliš nesvědčí. Nadužívání drog a alkoholu si vybírají svou daň a Nancy se stává ještě nesnesitelnější, než dřív.

Vita opět zažívá pád na úplné dno a práce v kostymérně jí rozhodně neuspokojuje. Štěstěna je jí naštěstí nakloněna, někdy až neuvěřitelně, a i ze dna se dokáže pomalu ale jistě dostat. Začíná od úplné nuly, ale i tak nepřestává věřit ve své sny. Právě její víra, odvaha a síla nevzdávat se je obdivuhodná. Díky práce u věhlasné návrhářky Jenny Sacerdoteové (která mimochodem skutečně existovala) se znovu dostává do módního průmyslu a jejím snům o vlastní módní značce se opět otevírají dvířka.

Kolem Vity se motá obrovské množství důležitých i méně důležitých postav. Vznikají románky, dokonce jeden velmi výrazný. Díky němuž se do kontrastu dostávají dva zcela odlišné světy. A to vyšší společnost (smetánka) a nižší společnost plná umělců, tanečníků... Zajímavé je sledovat, jak moc si jsou tyto dva protipóly podobné. Prostředí divokých večírků, nočního života, jazzu, drog, nespoutané lásky a silná atmosféra noční Paříže a její padlé společnosti versus vyšší uhlazená společnost s přehnanou hranou kultivovaností, v jejímž pozadí se šíří klepy, intriky a podvody. 

Kromě hlavní linky z Paříže, kde sledujeme život Vity, je zde ještě jedna linka, která se objevuje spíše sporadicky v několika vsunutých kapitolách a je jakýmsi dokreslením situace. Druhá dějová linka se odehrává v Anglii v Dartonnu, místě Vitina mládí. Hlavními postavami jsou tu bratr Clement se svou novou ženou Edith. Je zde ukázán jejich život, intriky a neutuchající snaha Vitu polapit a zničit ji s konečnou platností. Zajímavé jsou také vsuvky o rodinných přádelnách, jejích dělnících a snaze je zmodernizovat.

Jak se říká, před minulostí nelze utéct a její dlouhé prsty Vitu doženou i v Paříži. Lež, pocit nebezpečí, podvody i závěrečné děsivé odhalení je nepříjemné i pro čtenáře. Skvěle popsaná jsou mnohá nedorozumění a přešlapy, ze kterých je čtenář nervózní. Nejde jinak, než Vitě fandit a doufat ve šťastný, nebo aspoň v nepříliš smutný konec. 

Autorka píše velmi dobře a její knihy se skvěle čtou. Díky kratším kapitolám děj odsýpá a nutí k pokračování ve čtení. Často kapitoly končí opravdu velmi otevřeně a nelze jinak než číst dál. Jednotlivé postavy jsou uvěřitelné a jak pozitivní, tak negativní emoce jsou uvěřitelné. Postupně také procházejí proměnou charakterů, což jim také přidává na uvěřitelnosti. 

Stejně jako první díl i tento končí velice otevřeně. Naše dívka na útěku je, jak se dalo předpokládat, opět na útěku. V následujícím dílu uvidíme, kam ji osud zavane tentokrát. 

Obálka knihy se mě osobně líbí méně, než ta z předchozího dílu. Žena na obálce Dívky na útěku byla podle mě hezčí a působila na mě více autenticky. 

Knihu Cizinka v Paříži si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.