Recenze: Vinice ve Francii

Autor: Julie Caplinová

Název originálu: The French Chateau Dream

Počet stran: 364

Série: Romantické útěky

Díl v sérii: #10

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2023

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelskému domu Grada, přesněji pak nakladatelství Cosmopolis!

Oficiální anotace:

Vychutnejte si pravé šampaňské a máslové croissanty podávané s proslulým francouzským šarmem Hattie má zlomené srdce a cítí se mizerně. Když se jí naskytne příležitost pracovat dva měsíce na krásném sídle v oblasti Champagne, neváhá ani vteřinu a koupí letenky rychleji, než vyletí zátka z lahve šampaňského. Příprava velkolepého obřadu její sestřenice Gabby pro ni představuje šanci vypracovat se z pouhé asistentky na vyhledávanou organizátorku svateb. Proto se rozhodne zapomenout na trable s láskou a napnout všechny síly k uspořádání pohádkového dne. Nepočítala ovšem s jednou maličkostí… S úžasným Lucem, který neustále rozptyluje její pozornost. Podnikají spolu výlety po okolí, navštěvují místní trhy s delikatesami a užívají si pikniky mezi řádky vinné révy.

Možná za to můžou bublinky, možná Lucovo kouzlo, ale Hattie začne přemýšlet, jestli jde jen o chvilkové poblouznění, nebo snad o něco víc.

Moje hodnocení:

Kniha Vinice ve Francii je v pořadí již desátým dílem ze série Romantické útěky. Mé velmi oblíbené série, u které si nenechám ujít žádný díl. Všechny totiž stojí za to a působivě se drží své nastavené laťky.

Hlavní hrdinkou a útěkářkou je Hattie, známá z předchozího dílu. Vydává se do Francie do oblasti Champagne, kde má v Chateau Sant Martin pracovat jako svatební koordinátorka. Jejím plánem je připravit nezapomenutelnou svatbu pro svou sestřenici Gabby. Má jít o velkou, honosnou a bohatou akci, kde je potřeba zařídit a připravit spoustu věcí, do nichž se Hattie pouští po hlavě, i přestože sídlo není v takovém stavu, jak se zdálo. Povahou je milá, přátelská, snaží se ostatním pomáhat, ale v hloubi duše se trápí rozchodem s Chrisem, který ji využíval a snažil se s ní manipulovat skrz své psychické potíže. Teoreticky ví, že to byl špatný vztah, ale cítí se špatně, že odjela a nechala ho napospas. 

V podstatě Hattie přijíždí jako nešťastná hromádka nervů, ale pomaličku se díky pobytu na slunné vinici a pod náporem práce mění, pookřívá a dostává znovu chuť a radost do života. To s člověkem udělá pobyt na vinici a také počínající romantické city k Lucovi.

Luc je vinař a obyvatel sídla. Je to pohledný, přitažlivý muž, před kterým se Hattie od prvního setkání podlamují kolena a nedokáže zarazit silnou a nepochopitelnou přitažlivost, která ji k němu táhne. Trochu klišé, ale tak na ni působí. On je tom podobně, akorát své city umí lépe skrýt. Také řeší své osobní problémy, konkrétně postavení v rodině a snaha o přivedení vinařství zpět k životu a začít opět vyrábět vlastní šampaňské. Kromě pěkného zevnějšku je to i sympatický muž, který ví, co chce, ale rozhodně nejde přes mrtvoly.

Mezi těmito dvěma je nepopiratelná přitažlivost. Přesto se vztah vyvíjí poměrně pomalu, což dodává na věrohodnosti. Je od začátku jasné, že tihle dva skončí spolu, ale ani jeden si to napřed nechce přiznat. Stejně do toho nakonec oba skočí po hlavě, ale berou bohužel jen jako letní románek. I když ani jeden nechtějí, aby to skončilo. Je tedy třeba pro to něco udělat. Otázka je, co přesně. 

Kromě romantické linky, která se tentokrát opravdu povedla, je kniha jako vždy plná nádherných popisů. Tentokrát jich je možná více, než jindy. Popisy prostředí vinice, sídla, které je nádherné, ale má své mouchy a je třeba se s nimi vypořádat, nahlédnutí do francouzských měst Remeše a Paříže, francouzské mentality, gastronomie, plánování svatby. Rozhodně se nejedná o nudné dlouhé popisné pasáže naopak. Kdyby byla kniha jeden velký popis, i tak by to byl zážitek.

Dokonce se objevuje i několik skutečně nečekaných zápletek. Jinak je příběh jako vždy prvoplánová. Jedná se o romantické pozitivní čtení, kde je jasné, jak vše dopadne. Vůbec to ale nevadí, protože i tak, nebo možná právě proto, je to skvělé čtení a všichni přeci toužíme po šťastným konci, no ne? Celková pozitivní přátelská atmosféra vinice a malé vesničky pohladí po duši a sounáležitost tamních obyvatel taktéž.

Co se mi líbilo, bylo propojení s předcházejícími díly pomocí postav. Konkrétně Fliss z Hradu ve Skotsku a maličko se mihne také Nina se Sebastianem z Cukrárny v Paříži. Tahle propojení miluji a moc se mi líbí, jak jsou autorčiny knihy díky postavám nepřímo provázané.  

Celkově můžu říct, že jsem opět nadšená. Zatím mě žádná kniha ze série nezklamala. Popravdě nedokážu, která je nejlepší. Tentokrát měla své kouzlo atmosféra Francie, která kniha pozvedla o další rozměr. 

Obálka knihy je taktéž skvělá. Celá tahle série má propracované obálky, které k sobě nádherné ladí a zároveň krásně definují název i obsah knih. 

Knihu Vinice ve Francii si můžete podrobněji prohlédnout a případně také zakoupit na webových stránkách nakladatelství.